Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Po počátečních skromných „testech“ během srpna začali ruští okupanti na Ukrajině v boji využívat nové drony, jejichž navádění je založeno nikoliv na elektronickém spojení, které lze rušit, ale využívají tenké optické vlákno. Takový dron je takřka nemožné zneškodnit, píše ukrajinská redakce BBC.
Vandal, jak je dron nazýván, oživil dávnou technologii navádění zbraní pomocí optického vlákna. Ruské konstruktéry k tomu inspirovaly poznatky z vedení elektronického boje na Ukrajině, kde se rušení přenášeného signálu stalo jednou z dominantních strategií vedení války.
„Nejčastěji jsou tyto drony nasazovány v Kurské oblasti, ale jsou zaznamenány i případy jejich použití v Doněcké oblasti či v Záporožské oblasti,“ píše BBC Ukraine a připomíná, že ruské zdroje nazývají tento dron „knížetem Vandalem z Novgorodu“. Dron pochází z vědeckého a průmyslového centra Uškujnik z Velkého Novgorodu.
Jak BBC uvádí, řekl šéf společnosti Alexej Čadajev, že jeho drony jsou z hlediska použité technologie revoluční. „Již máme statistiky o téměř tisícovce použití. Je to velmi dobré. Jedno nebo dvě selhání na 10 startů, a toto číslo ještě snížíme. Pak už záleží jen na obsluze. Ano, dron je těžký, neohrabaný, protože nese jak cívku, tak bojovou hlavici. Ale pokud se mu přizpůsobíte, je velmi přesný,“ řekl Čadajev v rozhovoru pro TASS.
K ovládání dronu se nepoužívá žádná rádiová frekvence, kterou jde rušit, ale světelný paprsek procházející speciálním ultratenkým skleněným kabelem. Myšlenka sama je stará již více než 150 let, ale jako technologie byla využívána až od 30. let 20. století. Dnes už se bez optických kabelů neobejde přenos žádných signálů. O vojenské využití se armády různých států snažily pochopitelně hned od samého počátku, ale skutečně praktické využití se objevilo až v roce 1973, kdy americké námořnictvo poprvé představilo optické vedení na palubě lodi Little Rock. V Sovětském svazu se první optické komunikační linky objevily až koncem 80. let.
Postupem času se tato technologie objevila v protitankových systémech, například izraelském Spike či německém Mells. Dostřel takových zbraní je až 4–5 km.
Rusové tedy oprášili známou technologii a propojili ji s moderním bojovým prostředkem, jímž se ve válce na Ukrajině stal právě dron. V praxi to vypadá, jako by dron létal na dlouhé tenké niti, jejíž druhý konec je umístěn na konzoli operátora. Optické vlákno se během letu postupně odvíjí z cívky, kterou si dron nese s sebou. Nemají tak na něj vliv žádné prostředky elektromagnetického boje.
Jak však BBC připomíná, je paradoxem této situace, že první, kdo s takovým řešením u dronů přišel, byl ukrajinský inženýr Maksym Šeremet, jehož první dron měl v roce 2024 taktický dolet asi 1 km, dobu letu ve vzduchu 15 minut a mohl nést až 3 kg užitečného zatížení. Jenže do výroby se nedostal, protože podle ministerstva obrany šlo o „bezvýznamnou technologii“. Rusové však v současné době tyto drony již masově vyrábějí a Ukrajina musí dohánět, co kvůli špatnému rozhodnutí armádních špiček zanedbala.
Odborníci uznávají výhodu v boji proti elektromagnetickému rušení, ale zároveň upozorňují na limity dronů „uvázaných“ na optickém kabelu. V první řadě to je horší manévrovatelnost a navíc každý sloup či překážka může tenké vlákno přetrhnout. I proto může podle expertů takový dron létat pouze na krátké vzdálenosti a pouze v terénu, kde nehrozí příliš překážek. Další nevýhodou jsou vysoké náklady na optická vlákna. Cívka s desetikilometrovým vláknem stála v loňském roce přibližně 3 tisíce dolarů, což je takřka desetkrát dražší než běžný „elektronický“ dron. Třetí nevýhodou je pak relativně malá nosnost, protože zařízení musí nést cívku s vláknem, která váží okolo 1,5–2 kg. Běžný dron tak může nést munici jen o hmotnosti přibližně 1,5 kg.
Boj proti těmto dronům je podle odborníků v současné době poměrně těžký. Aby jej bylo možné zničit, musí být nejprve detekován, ale protože není řízen radiovým signálem, je jeho odhalení složité. Obránci se tak musejí spoléhat na klasické pozorování, případně vsadit na detektory schopné odhalit tyto drony za pomoci ultrazvuku či infračervených paprsků.
Ani zničení dronu není zcela jednoduché. Jediným způsobem je takový dron fyzicky sestřelit. Na frontě obě bojující strany využívají k ničení dronů s úspěchem brokovnice s velkým rozptylem střel.
„Bezpilotní letouny s optickými vlákny jsou smrtonosnou zbraní. Především proto, že na ně stále neexistuje žádný protijed,“ dodává BBC Ukraine.
