RNDr. Helena Jiřincová je vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a jiná virová respirační onemocnění při Státním zdravotním ústavu. Tedy jeden z nejpovolanějších lidí, abychom mu položili otázku, co je omikron a jaké nebezpečí nám od něj hrozí.
Je omikron nový druh koronaviru?
Myslím si, že je to jen nová varianta stávajícího koronaviru. Ale to není podstatné. Momentálně jsou důležité její vlastnosti.
V čem je odlišný od dnes nejrozšířenější varianty delty?
Je přímým potomkem téměř původního kmene viru, (přesněji B.1.1), který se rozšířil na počátku pandemie z Wu-chanu. Vypadá to, jako by někde žil a mutoval izolovaně, a pak se vrátil do lidské populace. Překvapivé je, že na jeho vývojové cestě nevidíme žádné blízké předky.
Takže v souladu s teorií zamrzlé evoluce existovala někde malá izolovaná lidská populace, ve které tato varianta vymutovala, a teď se vrací efektivnější oproti těm stávajícím, aby je vytlačila? Podobně, jako se to stalo před časem v případě varianty delta?
Teoreticky ano, zmrzlá evoluce je poměrně zajímavé téma, nicméně v tomto bodě musíme počkat na další výzkum. Nejsilnější hypotézou dnes je, že se tato varianta vyvinula u někoho, kdo měl těžkou poruchu imunity. Afrika je postižena epidemií HIV, takže se soudí, že se tato varianta vyvinula v rámci infekce u HIV pozitivního pacienta. Ale nemusí to tak být. U covidu již byl opakovaně zaznamenán přenos na zvíře, dokonce na řadu různých druhů. V Evropě je známá infekce norků v Dánsku, na Ukrajině je hlášen přenos na lišky, znepokojivé jsou informace z USA o infekcích zaznamenaných u jelena běloocasého. A my nemůžeme vyloučit, že došlo k něčemu podobnému i v Botswaně, odkud se nyní varianta omikron šíří.
Takže to mohlo být tak, že původní kmen covidu chytla opice, v ní se omikron vytvořil, a pak tato opice nakazila člověka?
Je to možné. V Africe už asi nežijí izolované kmeny, jejichž příslušníci by nikam necestovali (RNDr. Jiřincová dlouhodobě v Africe působila – pozn. aut.), takže i když by měli takový virus, nikdo by o tom nevěděl. Ale teoreticky se to stát může. Ale stejně jako zmiňujete opice, mohlo jít i o jiný živočišný druh, například hlodavce.
Nebude spike protein (charakteristický protein na povrchu viru SARS-CoV-2 určující jeho vlastnosti) této varianty covidu odlišný?
Svým tvarem je zhruba stejný.
Tak proč je celá planeta na nohou?
Rizikovost spočívá v tom, že je tu najednou zvláštní příbuzný kmen. Kdyby šlo o člověka – je to stejné, jako kdyby se najednou objevil váš příbuzný a vypadal jako podivný neandertálec. Měl by k neandertálskému vzhledu třeba špičatý nos a oranžové oči. Jako kdyby jej zplodila vaše prapraprababička – neandertálka s někým z dnešních lidí. To je ale jen příměr ilustrující rychlost evoluce tohoto viru. Jak jsem již řekla, nejbližší přímý předek omikronu je vývojově velmi vzdálen, a přesto jsme během jeho vývoje nezachytili jakýkoli mezičlánek.
Bude na něj zabírat vakcína?
To se zatím nedá říct. Pokud se to neověří v realitě, tak to vědět nebudeme. WHO odhaduje, že informace budeme mít do čtrnácti dní.
Proč tedy nastala taková panika?
Protože omikron je úplně jiný. Navíc se přidává obava z velmi vysoké přenosnosti. Jak píší média v Hongkongu, došlo tam k alarmující události: Omikron byl do Hongkongu zavlečen a nakaženého člověka umístili do karantény. Velmi pečlivě střežené karantény, dokonce pod kamerami. A přesto lze z některých zpráv usoudit, že se omikronem od tohoto pacienta nakazil člověk ve vedlejším pokoji, aniž by byli v přímém kontaktu.
Pokud by omikron tak přenosný opravdu byl, co by to znamenalo?
Jeden možný následek by byl pozitivní. Kdyby varianta omikron způsobovala jen malé zdravotní potíže jako ostatní koronaviry, které mezi námi kolují, a zároveň byla přenosnější, vytlačila by nebezpečnější varianty a koronavirus by se změnil v další typ rýmy.
A horší možnost?
Horší možností je, že by měl k té vysoké přenosnosti stejné dopady na závažnost onemocnění jako třeba dnes nejrozšířenější varianta delta. Naštěstí máme vakcínu, a ta se dá v případě potřeby upravit.
Ale bude na omikron dostatečně účinná?
Zatím opravdu neexistují téměř žádná data. Takže teprve uvidíme. Jak jsem řekla, první informace by měla WHO uvolnit do čtrnácti dnů.