Premiér Andrej Babiš (ANO) FOTO: FB Andrej Babiš
FOTO: FB Andrej Babiš
Hospodářský výkon zpomaluje, schodek rozpočtu bude letos nejvyšší za poslední čtyři roky. V této situaci Babišova vláda nadále zhoršuje podmínky pro podnikání, zejména pro malé a střední firmy. Zvyšuje jim náklady, mnoha profesím zavádí nové povinnosti, jiným rostou daně.
Premiér Andrej Babiš se v předvánočním hlášení na svém facebookovém profilu rozepsal, co všechno dělá jeho vláda pro podnikatele. „Podnikatelé byli nejdřív obezřetní, někteří trochu i naštvaní. Já se jim nedivím, vzhledem k tomu, co jim předchozí vlády a speciálně ministři průmyslu a obchodu naslibovali,“ svěřil se šéf ANO se svojí zkušeností z průběhu debaty v Olomouci.
Zmínil příklad, že podnikatelé už deset let usilují o to, aby bylo přehledné, jak a kdy se budou měnit zákony. Při kritice předchozích vlád však opomněl, že už šest let sedí ve vládě a za tu dobu se hlavní měrou přičinil o zhoršení podmínek pro podnikání citelným nárůstem byrokracie, nákladů a státní represe.
Nejinak tomu bylo i letos, kdy pokračoval trend minulých let. Babišova vláda uvedla v život nebo prosadila další kroky, které podnikatelům nepomáhají a naopak mohou mnohým způsobit vážné problémy. Jaká je v tomto směru bilance končícího roku?
1) Zrušení karenční doby
V červenci začala platit změna zákona, která zrušila tzv. karenční dobu, tedy nevyplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci. Tento princip existuje ve většině vyspělých evropských zemí, ve Finsku dosahuje devíti dnů. U nás byla zavedena Topolánkovou vládou z důvodu neopodstatněné míry krátkodobé pracovní neschopnosti, která u nás patřila k nejvyšším v Evropě.
Míra nemocnosti byla podstatně vyšší než třeba v Maďarsku, Polsku nebo Slovensku. Přitom podle mezinárodního srovnání je celkový zdravotní stav obyvatel České republiky lepší.
Karenční doba zafungovala okamžitě. Krátkodobá pracovní neschopnost klesla na polovinu, na běžnou evropskou úroveň, reforma každoročně přinesla miliardové úspory státu. Babiš k jejímu zrušení přistoupil na nátlak odborů a ČSSD, i když to ještě jako ministr financí odmítal. „To si skutečně nemůžeme dovolit,“ tvrdil tehdy.
Nepomohl ani odpor podnikatelských svazů. Firmám stoupnou mzdové náklady o několik miliard korun, jelikož prvních čtrnáct dnů nemoci dnes hradí zaměstnavatel. Kompenzace v podobě snížení nemocenského pojištění firmám o 0,2 procenta je jen kosmetická a zvýšené náklady neuhradí.
Tyto obavy se rychle naplnily a mají své dopady. Hospodářská komora, která považuje zrušení karenční doby za největší letošní problém, spočítala, že krátkodobá nemocnost za první tři měsíce meziročně vzrostla o čtvrtinu. Nedávno kvůli ní musel pražský dopravní podnik pro nedostatek řidičů omezit provoz městské hromadné dopravy.
2) Rozšíření EET
Babišova vláda v parlamentu protlačila Ústavním soudem pozastavený start třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb (EET). Začne platit od jara příštího roku a postihne zhruba 300 tisíc podnikatelů v téměř 800 profesích. Spadají sem mimo jiné řemesla, služby, lékaři, zemědělci i příležitostní stánkoví prodejci.
Mnohé řemeslníky může systém nových povinností odradit a demotivovat, čímž se ještě zhorší už tak slábnoucí dostupnost těchto služeb na trhu a zvýší se jejich ceny. Kritická situace může nastat zejména na venkově, kde se může zhoršit i dostupnost lékařské péče. Řada praktických lékařů často v seniorském věku avizovala ukončení praxe, jelikož u nich některé úkony pacienti platí v hotovosti.
Kvůli nejasným pravomocem Ministerstva financí i pokřivení podnikatelského prostředí (četné výjimky) podalo 19. prosince 73 poslanců Pirátů, ODS, TOP 09, STAN a SPD návrh k Ústavnímu soudu na zrušení EET. Žádají přitom, aby byl tento návrh projednán přednostně ještě před startem zbývajících dvou vln 1. května.
3) Skokový růst minimální mzdy
Vláda pokračuje ve skokovém navyšování minimální mzdy, čímž zvyšuje mzdové náklady řady zaměstnavatelů. Tím přímo ohrožuje mnohá pracovní místa, pokud by část firem tento administrativní tlak neustála. Minimální mzda vzroste příští rok o dalších 1250 korun na 14 600 korun, zatímco zástupci podnikatelů připouštěli 700 korun.
Argumentují tím, že současně s minimální mzdou stoupá i tzv. zaručená mzda v osmi kategoriích rozdělených podle profesí, přičemž v té nejvyšší dosáhne 29 200 korun. Kvůli direktivně rostoucím mzdovým nákladům budou podnikatelům chybět peníze jinde, například na inovace. To se děje v době, kdy ubývají zakázky a v některých oborech a složitých regionech mohou být postiženy zejména malé firmy.
Asociace českého tradičního obchodu varuje, že skokové zvyšování minimální mzdy (o 60 procent za šest let vlád ANO a ČSSD) může být likvidační pro další stovky malých prodejen, zajišťujících obchodní obslužnost venkova a malých měst.
Hospodářská komora upozorňuje na to, že trvalý tlak na zvyšování mzdových nákladů povede ke zdražování služeb s nízkou pracovní kvalifikací, kam patří například závodní stravování, opravy, stavební práce či úklidové služby.
4) Daňový balíček zvyšující daně
Premiér Babiš v Poslanecké sněmovně prosadil hlasy vládní koalice ANO, ČSSD a KSČM zvýšení daní, ačkoli sliboval pravý opak. Příští rok přispěje k nejvyšší daňové kvótě od roku 1993 ve výši 35,9 procenta.
Daňový balíček ministryně financí Aleny Schillerové obnáší výrazné zvýšení spotřební daně u tabáku a alkoholu, což povede ke zdražení krabičky cigaret až o 13 korun. Původní snaha více zdanit hazard se nesmyslně smrskla na padesátiprocentní zvýšení zdanění nejméně rizikových loterií, což nejvíce odnesou sázkaři Sportky.
Kontroverzní je i zdanění technických rezerv, které si ukládají pojišťovny na budoucí výplaty pojistného plnění. Tento zásah se promítne do výše pojištění a může destabilizovat celý sektor.
5) Rozporné změny daňového řádu
Další záludnosti pro podnikatele skrývá schválená novela daňového řádu. Mimo jiné prodlužuje lhůtu pro vratku DPH ze 30 na 45 dní, což může řadě firem působit problémy s hotovostí, a státní rozpočet na ní příští rok jednorázově vydělá 16 miliard korun.
Dále se rozšiřují podmínky, kdy bude možné udělit pokutu ve výši až půl milionu korun za nepřesné vyplnění kontrolního hlášení DPH. Ministerstvo financí ruší pravidlo, které podnikatelům umožňuje bez rizika sankcí podat daňové přiznání s pětidenním zpožděním.
Už jen při minimálním zpoždění budou hrozit pokuty v řádu desítek tisíc korun a berňák nebude zajímat, zda došlo jen k formálnímu či nezaviněnému pochybení.
Vše pro Agrofert
Andrej Babiš může stokrát vykládat, co všechno dělá pro podnikatele, ale do této doby státní správa maká hlavně ve prospěch velkých firem a za zachování či posílení jejich dotačních penězovodů. V čele s Agrofertem, přičemž tento boj odčerpává nejen premiérovi neúměrné množství energie.
Situace mnoha podnikatelů, zejména malých firem a živnostníků, se může spolu s klesajícím výkonem ekonomiky rychle zhoršovat. Proto je bilance letošních vládou prosazených změn v podnikání varovná, jelikož žádnou výraznější pomoc nepřináší. Přesně naopak.
