Únorový schodek státního rozpočtu dosáhl 119,7 miliardy korun. Je varovným signálem, že je nejvyšší čas přibrzdit tempo zadlužování rozjeté za vlády Andreje Babiše. Hnutí ANO a SPD však pokračují ve stylu „zdroje jsou“ a zadlužovala by mnohem víc.
Aktuální čísla státního rozpočtu znamenají nejhlubší únorový schodek od vzniku České republiky. Je sice ještě brzy na seriózní hodnocení, jak dopadne hospodaření státu na konci roku, ale trendy jsou zřejmé. Výdaje meziročně vzrostly o 96 miliard korun, zatímco příjmy „pouze“ o 21,4 miliardy korun. Co z toho vyplývá?
Opoziční mýty
Sociální dávky a pomoc firmám a domácnostem zvýšily výdaje o 51 miliard korun. Neplatí tedy mýty šířené opozicí, že vláda nedělá vůbec nic pro české občany a věnuje se jen válce na Ukrajině. Další nárůst výdajů o 11,4 miliardy korun připadá na obsluhu státního dluhu, zejména na výplatu úroků z protiinflačních státních dluhopisů.
Tedy těch Dluhopisů republiky, jež propagandisticky nabízela ministryně Alena Schillerová a jejichž extrémně vysoké úroky nad rámec inflace dnes splácejí daňoví poplatníci. Je to jeden z mnoha příkladů černých děr vlády ANO, jak rozhazovat peníze z kapes občanů, a ještě se tím okázale chlubit.
Zaostávání růstu příjmů je ovlivněno tím, že v nich nejsou započteny březnové odvody z „válečné daně“ pro kompenzace cenových stropů energií domácnostem a firmám. Přesto tyto údaje nepotvrzují časté volání opozice, že je volně k mání obrovský balík peněz, jež lze v masivní míře vracet lidem.
„O to více potřebujeme napříč politickým spektrem seriózní debatu o úsporných opatřeních, a ne matení veřejnosti o nekonečných inflačních příjmech, o které se lakomá vláda nechce s lidmi podělit. Proto v průběhu jara představíme konsolidační balíček, kterým snížíme strukturální deficit nejméně o 70 miliard korun,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Obstrukční peklo
Nezdá se však, že by tyto výzvy padly na úrodnou půdu, což dokládá obstrukční „peklo“ v poslanecké sněmovně kvůli snížení červnové valorizace penzí. Opozice nemá výhrady jen k procesnímu postupu, ale hlavně k samotnému snížení valorizace průměrně o tisícovku.
Ve skutečnosti jsou senioři jedinou společenskou skupinou, jejíž příjmy stoupají nad rámec inflace. Poměr průměrné penze k průměrné mzdě stoupl z 39 procent v Babišově éře na současných 48 procent a šel by dále nahoru. Podle navržené valorizace proti původnímu stavu vydělají senioři s nižšími důchody. Zároveň se od ledna vyplácí výchovné 500 korun za každé vychované dítě, což zmírňuje dopady těchto kroků.
Na způsob projednávání ve stavu legislativní nouze a na údajnou retroaktivitu jsou různé právní názory a na jednoznačné odsudky je brzy. Možná o nich bude rozhodovat Ústavní soud. Za odpovědný přístup lze naproti tomu jen stěží považovat zatažení úsporné agendy do období prezidentské kampaně. Jistě by to byla vítaná nahrávka na smeč kandidáta Babiše.
Hrdý populista
O tom svědčí nejen spacákové obstrukce Aleny Schillerové a fidelovské proslovy Tomia Okamury, ale všechny přebíjí právě Andrej Babiš. Ve sněmovně vyzval premiéra Petra Fialu, ať návrh stáhne.
„Já jsem hrdý populista. Já tady hájím důchodce. Pokud to neuděláte, já zorganizuji první demonstraci důchodců,“ prohlásil Babiš, jenž současně naznačil, jak by se choval ve funkci prezidenta. Vybídl Petra Pavla, aby byl „rozumný“ a normu nepodepsal.
Tato epizoda je předznamenáním, že opozice bude blokovat a obstruovat každé úsporné opatření, ať bude či nebude projednáváno ve stavu legislativní nouze. 19 miliard korun úspor za zmírněný růst penzí ročně je jen malá ochutnávka.
O tom, jak by to dnes vypadalo, kdyby bylo hnutí ANO ve vládě, svědčí jeho loňské návrhy „proti drahotě“. Jeho představy by jen loni prohloubily státní dluh o dalších 250 miliard korun a podobně by se navyšoval i v následujících letech. V tomto světle by se letošní únorový schodek 120 miliard jevil jako ještě relativně přijatelný.
Hasit požár benzínem
Návrhy ANO jsou kombinací prudkého navyšování sociálních dávek a penzí opět nad rámec zákonné valorizace, zastropování cen pohonných hmot a potravin, vrácení původní výše slevy na jízdné, snížení DPH na nulu u elektřiny, plynu, topení a základních potravin a už standardního štědrého zvýšení platů státních zaměstnanců.
Nic nového. Babišův kabinet v časech příznivého vývoje ekonomiky rozpustil všechny rozpočtové rezervy, rekordně navýšil vládní výdaje, aby uspokojil svoje voličské skupiny, a zanechal dědictví nejrychleji se zadlužující ekonomiky v Evropě. Předloňský rekordní schodek Aleny Schillerové dosáhl 420 miliard korun a překonala by ho zase jen Schillerová.
„Před námi je velký prostor, abychom s tím něco dělali. Věřím, že tento rok se podaří něco osekat,“ doufá hlavní ekonom Trinity Bank Karel Kovanda. Pravdu má v tom, že před sněmovními volbami už žádná vláda nepopulární kroky neprosazuje.
To však Babiše, jeho spacákový tým a ani jeho okamurovskou konkurenci nezajímá. Je posedlý odvetou za potupnou porážku v prezidentské volbě. Nebude váhat hasit benzínem požár, který jako premiér sám založil. Vždyť se označuje za populistu, a ještě je na to hrdý.