Vatikán oficiálně uzná palestinský stát. Smlouvou, kterou v týdnu obě strany vypracovaly, ale která ještě čeká na oficiální podpis, přesouvá Svatý stolec podle agentury AP své diplomatické kontakty z Organizace pro osvobození Palestiny přímo ke státu Palestina. Izrael vyjádřil nad navázáním vatikánsko-palestinských vztahů zklamání.
Vatikán přivítal rozhodnutí Valného shromáždění OSN v roce 2012 uznat palestinský stát. Ale smlouva je prvním právním dokumentem vyjednaným mezi Svatým stolcem a palestinskou samosprávou, a představuje tak oficiální diplomatické uznání, i když Vatikán už od loňska eviduje palestinského velvyslance při Svatém stolci jako zástupce palestinského státu.
„Ano, je to uznání, že stát existuje,“ sdělil vatikánský mluvčí Federico Lombardi. Palestinský prezident Mahmúd Abbás má v sobotu navštívit papeže Františka, a to před kanonizací dvou nových světců ze Svaté země, která se uskuteční o den později.
Nelibost nad uznáním Palestiny projevilo izraelské ministerstvo zahraničí, podle kterého to nepomůže mírovému procesu a vzdaluje to palestinské vedení od návratu k bilaterálním izraelsko-palestinským jednáním.
Palestinská samospráva tvrdí, že hlasováním ve Valném shromáždění OSN ji v roce 2012 uznalo přes 130 zemí. Česká republika tehdy hlasovala proti, ale někdejší Československo v roce 1988 uznalo akt vyhlášení státu Organizací pro osvobození Palestiny (OOP). V současné době Praha Palestinu jako stát nicméně neuznává.
Proč to Vatikán dělá?
Vatikán má pro Palestince jakousi slabost už dlouhodobě, což je pro pozorovatele z vnějšku poněkud záhada. Žádná palestinský stát neexistuje, a tudíž není možné ho uznat. Podle dohod z Osla má také vzniknout na základě oboustranných jednání mezi Izraelem a představiteli palestinských Arabů. Poslední vývoj tomu vůbec nenasvědčuje. Obě strany se nedohodly na mnoha zásadních otázkách, statusu Jeruzaléma, hranicích, návratu uprchlíků. Izrael také vidí, že vedení samosprávy nemá území pod kontrolou. V Gaze vládne teroristický Hamás a Fatah na Západním břehu nemá už několik let obnovenu svou legitimitu volbami. (To je snad jen dobře, co kdyby je vyhrál Hamás.) Představa, že se všelijakými diplomatickými kroky něco urychlí, je nereálná. Palestincům se od doby Jásira Arafata daří část světa přesvědčovat, že oni jsou ti slabší, vzdor všemu terorismu a protiizraelské nenávistné propagandě.
Jisté je, že Vatikán se svým rozhodnutím přidal ke světovému protiizraelskému kýči.
