Máme předsedu vlády Babiše. A máme radu vlády pro zdravotní rizika. Ó, my se máme. Tu nedávno zřídil právě premiér a osobně zasedá v jejím čele. Přesto nám teď tvrdí, že neví, co rada v pondělí řešila, žasne nad tím a je rozladěn, jak nesrozumitelná „roušková“ opatření přijala. Opravdu netuší, co se na jím přímo řízené radě děje a následná vyhlášení ministra zdravotnictví jsou pro něj překvapením?
Přitom zpráva ČTK doslova uváděla: „Koronavirová opatření, která mají na podzim umožnit chod společnosti při co nejmenším riziku šíření koronaviru nového typu, v pondělí probere vládní rada pro zdravotní rizika. V červenci ustavená rada v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) posoudí postupy pro regionální školství, organizaci činnosti sportovních klubů a ochranu obyvatel domovů seniorů. Rada zřejmě prodiskutuje také možné změny v délce karantény ze 14 dnů na deset či nošení roušek.“
Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo, že od 1. září budou ohledně roušek platit nová, poměrně tvrdá pravidla. Opět je nasadíme ve veškeré veřejné dopravě i veřejných budovách včetně kin a divadel, opět budou povinné i v provozovnách kosmetických služeb a kadeřnických salonech. A rovnou jsme se dozvěděli, že toto všechno nás čeká po dobu delší, než je půl roku. Kromě dvou měsíců prázdnin bychom tak roušky nesundali rok a možná i déle, protože březen 2021 žádným závazným termínem není. Ohledně krátké letní přestávky ujel taky dost otřesný výrok epidemiologovi Rastislavu Maďarovi, který i těm, kdo to snad ještě nevěděli, přiblížil, jak ti, kteří nás mají v rukou, uvažují. „Nechali jsme je odpočinout,“ vyklouzlo mu. Ano prosím, oni, vrchnost, velkoryse dovolili plebejcům chvilinku vydechnutí, než zase přitáhnou opratě. A když budou chtít, poručí klidně roušky všude a napořád. Ostatně i tohle vládou milovaný epidemiolog Maďar prohlásil: že by bylo dobré dobré, kdyby si Češi na roušky zvykli jako na stabilní součást svých životů…
Co tedy vládní rada na svém pondělním zasedání vlastně projednávala, že to pro jejího předsedu Babiše (údajně) bylo překvapením, a to (údajně) stejně nepříjemným jako pro občany, na které nová tvrdá nařízení dopadnou? O tom, se premiér před novináři nezmínil.
Není to samozřejmě poprvé, kdy Babiš k ohlupování voličstva rozehrává hru starou jako svět, hru na hodného a zlého policajta. Takže není divu, že ti, kteří se ohlupovat nenechají, soudí, že sehraná dvojka zkrátka jen reprízuje oblíbené představení. Vojtěch, obětní beránek v roli padoucha, nařídí lidem hromadu věcí, o nichž ví, že vzbudí velikou nevoli a že se jim už každý nebude chtít podřizovat tak ochotně jako na začátku koronavirové krize, kdy nikdo nic nevěděl a skoro všichni se báli. Pokračuje v chaosu, ze kterého si pak občanstvo tropí legraci a na sociálních sítích vytváří tabulky pro školáky typu: „Jde na autobus, roušku nemá. Jede autobusem, roušku má. Jde do třídy, roušku má. Sedí v lavici, roušku nemá. Jde do jídelny, roušku má. Stojí ve frontě, roušku má…“ A tak dále. Dokonce pak Vojtěch v dodatečném vstupu vrátí do hry nesmysly typu roušek v kadeřnictví (to zas bude přestřižených gumiček za ušima) nebo roušky v restauracích čili další terč vtipů a satirických článků na téma „jen co přestanete pít a jíst, koronavirus začne řádit jako divý“. A v té chvíli přichází hrdina bez bázně a hany, hotový otec vlasti, který nedovolí „lidu“ ubližovat a rázně zjedná pořádek.
Zkrátka na scénu za hlaholu fanfár nakráčí hodný rytíř Andrej z Čapího hnízda v zářivé zbroji a hlásá, že nejen lidu, ale ani jemu se to vůbec, ale vůbec nelíbí. „Nekonečný seznam výjimek“, jak se vyjádřil, kterému prý nerozumí, musí s ministrem probrat. Pozve si „zlého rádce“ na kobereček. Proč to neprobrali na oné vládní radě, mohlo by zaznít z hlediště téhle nechutné komedie? Jenže zatím z něj bohužel zaznívá spíš nadšený potlesk. On ten Andrej nebude zas tak hrozný a trochu nám teď přece jen pomůže, ozývá se šeptem i z míst, kde sedí jeho kritici. Nepostřehli, že jsou v divadle? A to ještě ke všemu na zatraceně špatné komedii?
Nejpravděpodobnější verze totiž zní (a nebylo by to poprvé), že si Babiš prostě jen chvíli počkal, než jeho mediální divize stihne vyhodnotit míru odporu a křiku na sítích a v médiích, a to jak ze strany laické veřejnosti, tak odborníků, a poté pružně zareagoval. Čelem vzad a pár kroků zpět a vinu, jak je u něho rovněž zvykem, hodit na jiné. Tu na ministra, tu na vládní radu, jíž je sám předsedou, tu na epidemiology a hygieniky, kteří včas nenařídili zavřít OKD. Březen letošního roku, kdy prohlásil: „Já jako premiér země samozřejmě osobně odpovídám za všechna krizová opatření a beru na sebe plnou politikou odpovědnost“, je už daleko za námi. Dost daleko na to, aby se pro Babišovy skalní voliče dávno ztratil v mlhách zapomnění.
Máme tedy snad věřit, že dotyčná vládní rada nová pravidla ohledně nošení roušek nakonec neprojednávala, načež Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví, posléze jenom tak nakráčel do televize a o své vlastní vůli vyhlásil spoustu nepochopitelně přísných a jako obvykle chaotických a těžce nelogických opatření? Máme věřit, že předseda vlády a současně i vládní rady pro zdravotní rizika Andrej Babiš o tom neměl tušení a stejně jako my řadoví občané se to ke svému nemilému překvapení dozvěděl z televize? To asi přece jen spolkne málokdo. Ale i kdyby, pořád je to špatně.
Premiér, který neví, co projednává vládní rada, jíž předsedá, a o čem rozhodl ministr jeho vlády, nemá na svém postu co dělat. A právě tak nemá v čele vlády ČR co pohledávat člověk, který to sice dobře ví, ale na občany – které tak často s dojemnou otcovskou starostlivostí nazývá nazývá „naši lidé“ – hraje trapnou a nedůstojnou komedii.
Autorka je řadovou členkou TOP 09.
