Julia Navalná uvedla, že se chce ucházet o post prezidentky Ruské federace, píše server BBC. „Mým politickým oponentem je Vladimir Putin. Udělám všechno pro to, aby jeho režim co nejdříve padl,“ uvedla v rozhovoru, který se konal v Londýně. Navalná momentálně nemůže vstoupit na území Ruska, protože jí tam hrozí zatčení.

Navalná připomněla, že dokud v její zemi vládne Putin, ona sama se nemůže vrátit. Ale až nastane ten pravý čas, vstoupí do voleb „jako kandidátka“. Stejně jako její manžel věří tomu, že se v Ruské federaci nakonec budou konat svobodné a férové volby, kterých bude možné se účastnit.

V červenci tohoto roku rozhodl ruský soud o zatčení Navalné. Důvodem je její údajná účast v extremistické skupině. Navalná se v té době stala předsedkyní nadace Human Rights Foundation (HRF), nevládní organizace se sídlem v New Yorku, která si klade za cíl obranu lidských práv a podporu liberální demokracie. Ve funkci vystřídala dalšího kritika Kremlu a šachového velmistra Garriho Kasparova. Po svém jmenování uvedla, že hodlá pokračovat v práci svého zesnulého manžela.

„Když o tom (o zatykači) budete psát, nezapomeňte na to hlavní: (ruský prezident) Vladimir Putin je vrah a válečný zločinec. Jeho místo je ve vězení. Ne někde v Haagu v útulné cele s televizí, ale v Rusku. Ve stejné kolonii a ve stejné cele dva na tři metry, kde zabil Alexeje,“ reagovala na rozhodnutí ruského soudu Navalná na síti X.

Dále čtěte

Bývalý poslanec Státní dumy: Je třeba zničit impérium a v Rusku vybudovat demokracii

„V jeden moment by v Rusku mělo dojít k politickému boji. Ztráta Krymu by byla jedním z nejpravděpodobnějších spouštěčů,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro FORUM…

Opoziční aktivistka podle dostupných informací žije v Německu, které podle agentury AFP považuje rozhodnutí moskevského soudu za antidemokratické. Podle německého kancléře se jedná o „zatykač proti touze po svobodě a demokracii“. „Po smrti svého manžele Alexeje Navalného pokračuje v jeho dědictví – a spolu s ní i mnoho dalších Rusů,“ uvedl Olaf Scholz.

Navalnyj byl roky tváří ruské opozice a hlasitě kritizoval režim prezidenta Vladimira Putina, především za korupci. V roce 2020 přežil otravu paralytickou látkou novičok, ze které obvinil Kreml. Ten nařčení odmítl. Po léčbě v Berlíně se v roce 2021 Navalnyj vrátil do Ruska, kde ho zatkli a v několika procesech odsoudili k dlouholetému vězení. Opozičník vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku. V polovině února zemřel náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři ve věku 47 let.

Dále čtěte

Česko a Západ nad propastí? Chcete-li pochopit problémy současného světa, kupte si naši novou knihu

Pořiďte si v našem e-shopu novou knihu Nad propastí. Česko a Západ v boji o svobodu a demokracii, kterou jako editor…

Kreml jakýkoliv podíl na smrti Navalného popřel. V březnu Putin označil Navalného smrt za smutnou událost a prohlásil, že byl připraven vězněného politika předat Západu v rámci výměny vězňů za předpokladu, že se Navalnyj nikdy nevrátí do Ruska. Navalného spolupracovníci uvedli, že se taková jednání skutečně odehrávala.