
Premiér Petr Fiala (ODS) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
V Paříži se ve čtvrtek uskuteční schůzka věnovaná možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Elysejského paláce se jednání zúčastní zástupci 31 zemí, včetně řady členských států Evropské unie a dále Kanady, Británie a Norska. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala. Dorazí také generální tajemník NATO Mark Rutte, zatímco EU bude zastupovat šéf Evropské rady António Costa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Paříže přiletěl již ve středu večer, kdy jednal s Macronem.
„Odlétám na setkání v Paříži, které pořádá prezident Macron. Budeme jednat o pomoci Ukrajině a o bezpečnosti Evropy. Tématy budou příměří, okamžitá pomoc Ukrajině a hlavně dlouhodobé záruky míru. Shodujeme se, že silná ukrajinská armáda je nejlepší bezpečnostní zárukou proti další ruské agresi,“ napsal před cestou na schůzku premiér Petr Fiala.
Odlétám na setkání v Paříži, které pořádá prezident Macron. Budeme jednat o pomoci Ukrajině a o bezpečnosti Evropy.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 27, 2025
Tématy budou příměří, okamžitá pomoc Ukrajině a hlavně dlouhodobé záruky míru. Shodujeme se, že silná ukrajinská armáda je nejlepší bezpečnostní zárukou proti… pic.twitter.com/sdbKwbMgD8
Macron ve středu slíbil Zelenskému další zbrojní pomoc ve výši dvou miliard eur (50 miliard Kč). Dnešní schůzky chce využít k tomu, aby ostatní spojence vyzval rovněž ke zvýšení vojenské pomoci.
Hlavním cílem dnešního summitu je podle serveru Euronews finalizace bezpečnostních záruk, které jsou evropské země ochotny poskytnout Kyjevu; k tomu patří i zvážení možnosti vyslat mírové síly na Ukrajinu, která se přes tři roky brání ruské agresi. Francie, Spojené království a Ukrajina podle serveru rovněž pracují na předložení mírové dohody Spojeným státům, o které by se mělo na dnešní schůzce diskutovat. Země, které na tuto dohodu přistoupí, budou tvořit takzvanou „koalici ochotných“.
Tu britský premiér Keir Starmer dříve popsal jako skupinu zemí připravených ve spolupráci s dalšími „podpořit Ukrajinu vojáky na místě a letadly ve vzduchu“ za účelem dodržení možné mírové dohody.
Západní spojenci Kyjeva podle zdrojů německé agentury DPA uvažují o tom, že by monitorovali případnou demilitarizovanou zónu mezi Ruskem a Ukrajinou. Toto monitorování by přitom bylo primárně ze vzduchu a s pomocí technologií, jako jsou satelity či drony. Rusko opakovaně uvedlo, že nepřistoupí na vyslání vojáků NATO na Ukrajinu, a Washington nedal najevo, že by byl ochoten poskytnout bezpečnostní záruky pro nasazení pozemních jednotek, připomněl deník Le Monde.