Voliči ve Francii hlasují v prvním kole parlamentních voleb. Nedávno znovuzvolený středový prezident Emmanuel Macron potřebuje pro své plány získat v Národním shromáždění většinu, jinak by byl nucen jmenovat premiéra z jiného politického tábora. Hlas může odevzdat 48,7 milionu zapsaných francouzských voličů. Rozdělí se 577 mandátů v dolní komoře parlamentu. Účast je zatím nejnižší za posledních nejméně dvacet let.
Francie má prezidentský systém a hlavě státu tedy náleží v určování politické agendy hlavní slovo. Pokud by prezident ale měl premiéra z řad politických oponentů, dostala by v rámci takzvané kohabitace funkce předsedy vlády větší váhu.
Ve výrazně větší zisk křesel v parlamentu doufá především nově vytvořená Nová lidová, socialistická a ekologická unie (NUPES), kterou vede krajně levicový politický veterán Jean-Luc Mélenchon a kterou podle posledních průzkumů plánuje volit 26 procentů hlasujících, tedy zhruba stejně jako prezidentskou centristickou koalici Spolu. Na třetím místě je krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, té se chystá dát hlas asi 21 procent dotazovaných. Složitý systém voleb do Národního shromáždění ale komplikuje odhady volebních výsledků. Získaná procenta odevzdaných hlasů se nemusejí projevit v počtu získaných mandátů a teprve ty rozhodují o parlamentní většině. Systém také silně znevýhodňuje extremistické strany, mezi něž se řadí i RN.
Svůj hlas už dnes odevzdal prezident Macron, který přišel volit se svou manželkou Brigitte v severofrancouzském přímořském letovisku Le Touquet. Volební lístek do urny už vhodili také jeho hlavní političtí soupeři z krajní pravice i levice. Le Penová volila ve své baště Hénin-Beaumont na severu Francie, Mélenchon v Marseille na jihu. Podle záběrů francouzských televizí svůj hlas odevzdali mimo jiné i premiérka Élisabeth Borneová či ministr vnitra Gérald Darmanin.
Řada Macronových ministrů se ve volbách uchází o mandát v Národním shromáždění a podle agentury Reuters by ho přinejmenším někteří nemuseli získat. Zvlášť obtížný bude mít podle médií souboj ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune, který je Macronovým blízkým spolupracovníkem a o mandát se uchází v obvodu na východě Paříže, která se v prezidentských volbách v dubnu přiklonila k levici.
V poledne se volební účast vyšplhala na 18,34 procenta. Při volbách před pěti lety činila ve 12 hodin 19,24 procenta, v roce 2012 dosáhla v poledne 21,06 procenta. Průzkumy před volbami naznačovaly, že účast bude letos slabší, jít hlasovat se chystal zhruba jen každý druhý oprávněný volič.
V některých francouzských zámořských územích začaly volby kvůli časovému posunu už v sobotu. Francouzi žijící v zahraničí, kteří rozhodují o jedenácti křeslech v Národním shromáždění, hlasovali v prvním kole už minulý týden.
Ve větší části Francie se volební místnosti uzavřou v 18:00, ve velkých městech o dvě hodiny později. První odhady volebních výsledků se očekávají bezprostředně po uzavření posledních volebních místností ve 20:00. Druhé kolo parlamentních voleb se koná za týden. Kolo druhé se ve složitém francouzském volebním systému koná v těch obvodech, v nichž nikdo v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu hlasů, přičemž tato většina musí být nejméně čtvrtinou veškerého počtu v obvodu zapsaných voličů.