V dnešním druhém kole slovinských prezidentských voleb zvítězila dosavadní hlava státu Borut Pahor s 53 procenty hlasů. Volební komise zatím sečetla více než 90 procent hlasů. Pahorův protikandidát starosta města Kamniku Marjan Šarec již podle agentur uznal svou porážku.
Bývalý sociálnědemokratický premiér Pahor usiloval o druhý pětiletý mandát a byl favoritem. Čtyřiapadesátiletý Pahor, jemuž jeho český protějšek Miloš Zeman 28. října udělil Řád bílého lva za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky, získal v prvním kole prezidentských voleb před třemi týdny zhruba 47 procent hlasů, zatímco bývalý herec a satirik Šarec dokázal oslovit 25 procent voličů.
Devětatřicetiletý Šarec je relativním nováčkem v politice a zastupuje stranu, která není ani v parlamentu a zatím působí jen na lokální úrovni. Šarec uvedl, že chce poblahopřát Pahorovi k získání druhého funkčního mandátu. Dodal však rovněž, že podpora, kterou získal, také naznačuje, že je čas na změnu a že je hrdý na to, že měl možnost účastnit se tohoto boje. „Je to velmi dobré skóre navzdory konečnému výsledku a ukazuje, že přišel čas na generační změnu,“ řekl slovinské televizi.
Pahor byl premiérem v letech 2008 až 2012, tedy v době, kdy Slovinsko postihla nejhorší finanční krize v jeho historii. Pahor, bývalý model, je však znám také jako „král Instagramu“ díky častému zveřejňování fotografií, které ho zachycují při výkonu funkce, ale také při nejrůznějších sportovních činnostech.
Role prezidenta je ve Slovinsku převážně ceremoniální. Je vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje některé významné státní funkcionáře, včetně guvernéra centrální banky.
Vizitka slovinského prezidenta Boruta Pahora (54), který zvítězil v dnešním druhém kole prezidentských voleb a získal tak mandát pro další volební období:
– Prezidentem je Borut Pahor od prosince 2012. Tehdy přesvědčivě zvítězil v druhém kole prezidentských voleb, ve kterém získal téměř dvě třetiny hlasů a porazil tak dosavadní hlavu státu Danila Türka.
– Před nástupem do prezidentské funkce byl od listopadu 2008 do února 2012 předsedou vlády, kterým se stal poté, co jím vedení Sociální demokraté (SD) vyhráli těsně parlamentní volby. Do té doby byli v opozici. V čele SD stál Pahor od roku 1997.
– V průběhu roku 2011 se Pahorova vládní koalice začala rozkládat, k čemuž přispělo i neúspěšné referendum o důchodové reformě, která mimo jiné prodlužovala věk odchodu do důchodu. Referendum skončilo jasným zamítnutím návrhu ze strany voličů a v reakci na to vyzvaly další vládní strany Liberální demokracie Slovinska (LDS) a Opravdu – nová politika (Zares) Pahora k demisi. Vláda poté padla a v předčasných volbách se SD umístili až na třetím místě, což stálo Pahora v polovině roku 2012 předsednictví SD. Turbulentní rok 2012 ale zakončil vítězstvím v prezidentských volbách.
– Pahor se narodil 2. listopadu 1963 ve městě Postojna v jihozápadním Slovinsku. Vystudoval univerzitu v Lublani, obor politologie (1983–1987). V mládí byl významným členem reformního křídla Svazu komunistů Slovinska (ZKS). Při studiích si podle slovinských médií přivydělával jako model.
– V letech 1990 až 2000 byl poslancem Národního shromáždění a od roku 2000 do roku 2004 byl jeho předsedou. V letech 1993 až 2000 byl vedoucím slovinské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy a v letech 1993 až 1997 členem Shromáždění Západoevropské unie. V letech 2004 až 2008 byl poslancem Evropského parlamentu.
– Loni v únoru Pahor navštívil Českou republiku. S prezidentem Milošem Zemanem jednali hlavně o uprchlické krizi. Pahor, jehož zemí již prošlo více než 450.000 uprchlíků, na rozdíl od Zemana a české vlády podporuje kvóty na přerozdělení uprchlíků. Pahor také během návštěvy požádal o pokračování pomoci českých policistů, kteří v zemi dělají bezpečnostní prohlídky při příjezdu uprchlíků na slovinské území a doprovázejí vlaky s uprchlíky na slovinsko-rakouské hranice.
– Jako prezident navštívil Prahu i v roce 2014, kdy se zúčastnil summitu V4. Tehdy oficiálně věnoval ČR odnož vzácné vinné révy, což označil za jeden z nejvýznamnějších protokolárních darů, které může Slovinsko někomu udělit.
– Česko navštívil i letos, když mu v 28. října prezident Zeman udělil nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky.