Je-li někdo narcistní psychopat s hysterickými rysy a nezřízenou touhou po moci a ovládnutí druhých, okamžitě využije jakékoliv krizové situace ke svému prospěchu. Vzhledem k tomu, že má obvykle i diktátorské sklony, okamžitě sáhne po možnosti omezit nějakou tu svobodu.
U Andreje Babiše k tomu došlo ne náhodou v okamžiku, kdy se objevil původní program pondělního zasedání vlády. Bod, který musel schválit a který se týkal jeho majetku/nemajetku a osoby, bod o Návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů. A novináři i veřejnost se začali ptát. Kdo to dal na pořad jednání vlády? Prý ministryně Benešová. Kdo to schválil? Babiš ne! Ten teď přece shání roušky a maká. Může zákon nějak ovlivnit současné chápání premiérova střetu zájmů v jeho prospěch? Shut up, journalists!
A vláda (Babiš) ihned vydala nařízení, podle kterého na její tiskové konference mohou jen zástupci pěti médií. Ostatní mají smůlu a
a) nemohou položit dotazy,
b) sama média se informace dovědí z médií.
V první chvíli to vypadalo komicky. Taková trapná pomstička šťouravým novinářům.
Jenže ve skutečnosti se jedná o prachsprosté omezení práva veřejnosti na informace. Je to způsob, jak zamezit kladení nepohodlných otázek. Nejde tu o práva jednotlivých novinářů, ale o právo celé společnosti kontrolovat moc. A to je podstata demokracie.
Babiš se zřejmě pod dojmem svého dávného mládí domnívá, že naše média mají být zglajchšaltovaná a jeden novinář se může ptát stejně jako jiný a na ty samé věci co ostatní.
A nyní otázka – kdo je reálným viníkem tohoto odporného pokusu omezit principiální prvek demokracie v Česku? Vláda? Babiš? Sama média? Všichni, možná.
Babiš všechno hází na virus a za virus se schovává. To virus, mrcha zrádná, ten je vším vinen. Na něj to můžeme shodit. A když to vyjde, tak vláda/Babiš zase něco oseká a přivře. Mnoho lidí bude blahem vrnět. A bude vrnět tak dlouho, než zjistí, že jsou pryč všechny občanské svobody a demokratické principy.
Nebo také nezjistí. Ti vrnící jsou totiž stejní lidé, kteří měli pocit, že v období reálného socialismu se žije fajn. Kdyby jim to nekazili ti svobodomyslní křiklouni, kteří si neváží teplíčka a smrádečku. A proto dostali zaslouženě pendrekem.
P. S.
Jako přímý účastník tzv. televizní krize v roce 2000 si pamatuji, jak reagovala tehdejší média na útok ČSSD a ODS, resp. Zemana a Klause na nezávislost ČT. Přibližně 95 % z nich se postavilo na stranu televize a plně podpořilo kroky jejích redaktorů, reportérů i vedení. Doufám, že nyní to ČT kolegům vrátí a plně je zastoupí. Zatím se zdá, že se toho chopila jen ČTK.