Odcházejí poslední osobnosti, které patří k těm nejlepším lidem, jaké naše země v minulém století měla. Naši vojáci, kteří za druhé světové války bojovali na několika frontách zachránili spolu s domácím odbojem naši pověst poté, co jsme se po Mnichovu nepostavili nacistickému Německu jako řádná armáda.
V Londýně zemřel v 96 letech jeden ze dvou posledních žijících československých letců RAF Kurt Taussig. České televizi to ve čtvrtek sdělila jeho rodina. Taussig byl jedním z takzvaných Wintonových dětí.
Kurt Taussig se narodil v roce 1923 v Teplicích-Šanově. Z města odešel když mu bylo 15 let. Během války ho kvůli jeho židovskému původu nacisté odvlekli do internačního tábora, kde byl zadržen na několik týdnů.
„Zvažoval jsem tehdy, jak se z toho pekla dostat. Chtěl jsem dokonce spáchat sebevraždu. V tu chvíli ale můj bratr jel do Prahy a tam našel organizaci,“ vyprávěl pro Český rozhlas. Byla to ona známá organizace NIcholase Wintona, která začátkem války zachránila život 669 československých dětí.
Dvěma ze tří bratrů Taussigových se tak díky Nicolasi Wintonovi podařilo vyhnout koncentračnímu táboru. Na rozdíl od rodičů a staršího sourozence, kteří tam nakonec skončili.
Mladší bratr Karl jako příslušník armády bojoval u Singapuru, Kurt chtěl k letectvu a v roce 1941 požádal československou peruť o vstup do armády, ale byl odmítnut. Až o sedm desítek let později historici zjistili, proč. „Taussig je zřejmě osoba neovládající český jazyk. Jeho přidělení k letectvu by jen pobouřilo české lidi,“ napsali si o něm v armádě.
Nakonec ale vstoupil přímo do Royal Air Force (RAF) a posléze prodělal pilotní výcvik v africké Jižní Rhodesii a Palestině. Do bojových operací se zapojil, stejně jako další z posledních žijících českých letců RAF Emil Boček, až začátkem roku 1945.
V porovnání s ním pak na spitfirech odlétal asi dvojnásobek misí, když sloužil u britských perutí v Itálii a Rakousku až do roku 1947. V porovnání s ním pak na spitfirech odlétal asi dvojnásobek misí. V armádě pak končil i ve vyšší, důstojnické, hodnosti. „Byl to velmi nebezpečný džob. V tom prostředí, kde on v Itálii létal, tedy v horách, v přízemních výškách, ve velkých rychlostech, to bylo na pilotáž hodně náročné,“ popsal pro ČRo důvody historik Milan Herčút.
Po sametové revoluci několikrát navštívil Česko a právě rodné Teplice. Loni v prosinci mu v Teplicích udělili čestné občanství.