Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zastavila šetření experimentu se solným roztokem, který na Bečvě provedli letos v červenci vědci a rybáři. Pokusem chtěli přispět k objasnění loňské ekologické havárie, při níž desítky kilometrů toku zamořily jedovaté chemikálie. Původně inspekce měla za to, že experimentem mohl být porušený vodní zákon. „Solný“ případ je tak definitivně uzavřený.
„Na základě obdrženého podnětu jsme se zabývali – tak, jak nám to zákon ukládá – dvěma právnickými osobami, u kterých kontrolou nebylo prokázáno, že by daný pokus realizovaly, a proto jsme šetření s těmito právnickými osobami v této věci zastavili,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí České inspekce životního prostředí Jiří Ovečka.
Udání, které ČIŽP dostala, mířilo mimo jiné na pobočku Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou, v jejímž čele stojí Stanislav Pernický, který se v případu loňské ekologické havárie angažuje už dlouho. Jenže Pernický zmíněný experiment se solným roztokem prováděl jako soukromník, ne pod hlavičkou rybářského svazu. A to je důvod, proč inspekce prověřování ukončila bez uložení postihu.
„Fyzické osoby, které daný pokus provedly, nemohou být ze zákona předmětem našeho šetření, to je věcí místně příslušného úřadu,“ vysvětlil portálu mluvčí Ovečka. Inspekce tak původně chtěla případ předat k posouzení ještě Zlínskému kraji. Jenže ani to se nakonec nestalo, protože hejtmanství pokus se solí už prověřovalo samo a došlo k závěru, že zákon porušen nebyl. Podle úřadu sůl není sama o sobě z pohledu ochrany vod nebezpečná, pokud se jí do toku nedostane opravdu velké množství. A to se v tomto případě nestalo.
Rybáře a vědce při pokusu na konci července vedl přírodovědec Jakub Hruška. Tým u vyústění kanálu, který odvádí odpadní vodu z areálu bývalé rožnovské Tesly, vylili solný roztok a pozoroval, jak se látka ve vodě rozptyluje. Chtěl tak pomoci k objasnění loňské ekologické havárie, kdy jedovaté látky zamořily desítky kilometrů toku Bečvy a zahubily asi 40 tun ryb.
„Po 820 metrech je chlorid sodný, který jsme nalili do kanálu, zcela rovnoměrně rozprostřen po celé řece zleva doprava,“ popsal už dříve pro Radiožurnál Hruška průběh experimentu. Oproti tomu vyšetřovatelé pracují s tím, že první ryby začaly v řece hynout až po více než třech kilometrech od vyústění kanálu. Experiment s kuchařskou solí se tak snažil nabourat oficiální policejní verzi, která se opírá mimo jiné o posudek znalce Jiřího Klicpery. Podle něj se kyanidy do řeky dostaly právě kanálem z areálu pod správou společnosti Energoaqua.
Inspekce se pokusem se solí začala zabývat na základě anonymního podnětu, podle nějž může být její roztok pro vodní tok závadný. To Pernický i Hruška už dříve odmítli s tím, že látka je neškodná a v řece se bez problémů rozpustí. Obrovskou ekologickou havárií se obsáhle zabývala i speciální sněmovní komise, která nedávno dospěla k závěru, že při vyšetřování tragédie na Bečvě došlo k mnoha chybám, které objasnění události zbytečně ztěžují.