Při hledání drahocenné suroviny se severští Vikingové vydávali na riskantní cesty ledovými vodami. Podle nové studie obchodovali s mroží slonovinou pocházející z odlehlých částí Grónska, kde se pravděpodobně setkávali i s domorodými obyvateli.

Ve středověké Evropě byla obrovská poptávka po luxusním zboží. Mezi nejoblíbenější patřila mroží slonovina, s níž obchodovali Vikingové. Svá loviště postupně rozšířili do severního Atlantiku, na Island a poté do Grónska, kde hledali nové zdroje slonoviny.

„Co nás opravdu překvapilo, bylo to, že velká část mroží slonoviny vyvážené do Evropy pocházela z velmi vzdálených loveckých revírů hluboko ve Vysoké Arktidě, tedy severně od míst, kde končí tundra. Dříve se vždy předpokládalo, že Seveřané prostě lovili mrože v okolí svých hlavních sídel v jihozápadním Grónsku,“ vysvětil Peter Jordan, profesor archeologie na univerzitě v Lundu.

DNA starodávných mrožů

Vědci použili genetické „otisky prstů“ k přesné identifikaci místa, odkud pocházejí artefakty z obchodu s mroži.

Dále čtěte

Dánští Vikingové více popravovali, ale oproti Norům byli jako děti z nedělní školy. Vědci zjistili proč

Říká se, že Vikingové byli krutí a bezohlední. I mezi nimi však existovaly rozdíly. Vědci nově zjistili, že kupříkladu ti…

„Získali jsme starodávnou DNA z mrožů nasbíranou na různých místech severoatlantické Arktidy. Díky těmto informacím jsme pak byli schopni přiřadit genetické profily mrožích artefaktů, s nimiž obyvatelé Grónska obchodovali v Evropě, k zcela konkrétním arktickým lovištím,“ uvedl Morten Tange Olsen, docent na Globe Institute při Kodaňské univerzitě.

Unikátní experiment

Aby výzkumníci zjistili, zda na plavbu do ledových arktických končin měli Vikingové vůbec potřebné dovednosti a technologie, rozhodl se jeden z nich pro unikátní experiment.

Zrekonstruoval plavební trasy, na nichž uskutečnil plavby na tradičních norských lodích postavených takzvaným klinkerovým způsobem, při kterém se hrany prken trupu vzájemně překrývají.

Dále čtěte

Dědeček prošel bojišti, vnuci teď trpí nadváhou. Unikátní výzkum zjišťuje, kam až sahá trauma z války

Jak válečné trauma ovlivňuje následující generace, chtějí zjistit na Tamperské univerzitě. Pokusy na zvířatech ukázaly, že…

Greer Jarrett z Lundské univerzity tímto způsobem zjistil, že lovci mrožů pravděpodobně vyplouvali ze severských osad, jakmile ustoupil mořský led. Pokud by se nestihli včas vrátit, mohli by v ledu uvíznout.

„Ti, kteří se zaměřili na nejsevernější oblasti, měli velmi úzké sezónní okno, během kterého mohli cestovat podél pobřeží, ulovit mrože, zpracovat a uskladnit kůže a slonovinu na palubě svých plavidel a vrátit se domů, než moře opět zamrzne,“ objasnil vědec.