Stárnutí a s ním související klesající schopnost organismu nahrazovat špatné či odumřelé buňky je přirozeným životním procesem. Vědci však nyní zjistili, ve kterých dvou konkrétních časových obdobích množství molekul a mikroorganismů v lidském těle prudce stoupá nebo klesá.

Nová studie společnosti Stanford Medicine odhaluje, že k výše zmíněným procesům dochází u člověka nejvíce ve 44 a 60 letech. Toto tvrzení je založené na hodnocení tisíce různých molekul zapojených do procesu stárnutí u lidí ve věku od 25 do 75 let. Vědci pak podle deníku Daily Mail zkoumali u této cílové skupiny také mikrobiomy – bakterie, viry a houby, které se nacházejí v našem těle.

Podle studie publikované v časopise Nature Aging se 81 procent molekul a mikrobů v těle neposouvá postupným, chronologickým způsobem. Během života prý naopak procházíme dvěma zásadními obdobími rychlých změn. „Ukazuje se, že k dramatickým změnám dochází zhruba ve 44 a 60 letech života. Platí to pro všechny třídy molekul. Neměníme se tedy jen postupně v průběhu času,“ vysvětluje genetik a hlavní autor studie Michael Snyder.

Dále čtěte

Velký potenciál umělé inteligence ve zdravotnictví. Lékařům dokáže pomoct odhalit rakovinu

Umělá inteligence dokáže na rentgenových snímcích odhalit zárodky rakoviny dřív a také přesněji než juniorní radiologové, ukázala česká studie, na…

Inspirací pro výzkumný tým bylo zjištění, že riziko rozvoje nemocí, souvisejících s věkem, jako je například Alzhiemerova choroba či kardiovaskulární onemocnění, je zaznamenáno spíše ve středním věku. Pro lepší pochopení biologie stárnutí vědci použili data od 108 lidí. Krev a další biologické vzorky účastníků výzkumu byly analyzovány každých několik měsíců po několik let. Sledováno prý bylo 135 000 změn souvisejících s věkem v různých molekulách, a to včetně RNA, která přenáší genetickou informaci.

Z výzkumu vyplývá, že tisíce molekul a mikrobů podléhá změnám v souvislosti s jejich množstvím. Ať už mluvíme o jejich přibývání či ubývání. Přibližně 81 procent všech zkoumaných molekul prošlo extrémními změnami právě, když bylo lidem kolem 40 a 60 let. Nejprve prý odborníci předpokládali, že výsledky této cílové skupiny zkresluje menopauza a perimenopauza u žen. Poté však zjistili, že k velkému posunu dochází i u mužů.

„To naznačuje, že zatímco menopauza nebo perimenopauza může přispět k pozorovaným změnám u žen ve věku kolem 40 let, pravděpodobně existují i jiné, významnější faktory, které tyto změny u mužů i žen ovlivňují. Identifikace a studium těchto faktorů by mělo být prioritou budoucího výzkumu,“ řekl Xiaotao Shen, bývalý postdoktorand Stanfordské medicíny a nyní odborný asistent na Nanyang Technological University Singapur.

Dále čtěte

Robotický zubař vyměnil korunku za 15 minut, stomatologii prý čeká revoluce

Drtivá většina lidí při návštěvě zubaře opravdu neprožívá radostné pocity. Již brzy však může být cesta do zubní ordinace ještě…

U lidí ve věku kolem 40 let probíhaly výrazné změny v počtu molekul souvisejících s metabolismem alkoholu, kofeinu a lipidů, což může zapříčinit kardiovaskulární onemocnění a také nemoci kůže a svalů.

U osob ve věku kolem 60 let se změny týkaly metabolismu sacharidů a kofeinu, což může souviset s oslabením imunity, funkcí ledvin a stejně jako v předchozím případě s kardiovaskulárními chorobami a nemocemi kůže a svalů.

Michael Snyder doplňuje, že některé změny mohou souviset také s životním stylem nebo behaviorálními faktory, které jsou pro tyto věkové skupiny charakteristické. Jako prevenci před uvedenými zdravotními problémy pak doporučuje pravidelné cvičení a snížení spotřeby alkoholu.