Proti ruské imperiální agresi bojuje na Ukrajině takřka od začátku plnohodnotné války. Za tu dobu se z obyčejného pěšáka a později průzkumníka stal členem dronového družstva. Byl také zraněn. S novináři český bojovník Arisu moc nemluví, ale v našem případě udělal výjimku. Chtěl poděkovat českým dobrovolníkům, kteří jeho jednotku podporují. Neváhal se ale při té příležitosti obout do některých českých a světových politiků a jejich „mírového alibismu“. Jak ostatně říká: „Kdyby Západ chtěl, abychom doopravdy vyhráli, vypadalo by to tu jinak.“

Český bojovník a člen Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny, zvaný Arisu, není čtenářům deníku FORUM 24 neznámý. Mnoho příznivců a fanoušků má také na sociální síti X, kde neváhá sžíravě kritizovat poměry doma, ve světě a koneckonců i v ukrajinské armádě. Má s ní ostatně již letité zkušenosti.

Nejhůř bylo u Kupjansku

Podle svých slov vyrazil na Ukrajinu, aby se postavil ruskému imperialismu, který bytostně nesnáší. Během dvou a půl roku prošel nespočtem válečných zón. „Moje první boje byly při obraně Charkovské oblasti. Bojovali jsme na předměstí. To bylo krátce po založení legie. Přišlo období, kdy se fronta roztáhla od Charkova na nějakých patnáct až dvacet kilometrů, v oblasti vesnice Ruská Lozova, poté až k řece Severní Doněc, od které jsme vyráželi na charkovskou ofenzivu,“ popisuje.

Podzim Arisu a jeho spolubojovníci strávili v  Luhanské oblasti, u Kupjansku, kde jsou vesnice Novoselivka, Kuzemivka a Kotlarivka. Jak říká, jednalo se asi o jedno z nejhorších období, které na Ukrajině zažil, protože se tam odehrávaly velmi tvrdé boje. Některé z těchto pozic pak Rusové zase dobyli zpět.

Problém byly střepiny v obličeji a v hlavě

Pak přišla zima a tu strávili nedaleko Kreminny v Luhanské oblasti. „Tam jsem utrpěl zranění u vesnice jménem Terny,“ popisuje český dobrovolník. „Přiletěly minometné granáty. První šel zhruba dvacet metrů za mě, druhý deset. To už jsem věděl, že další jde přímo na mě, takže jsem zalehl, ale on rozbil strom nade mnou, takže ty oskolky (střepiny, pozn. red.) schytala levá část mého těla. Naštěstí mě netrefil žádný větší úlomek, který by mi nějak poškodil orgány nebo končetiny. Největší problém způsobily střepiny, které mi zůstaly v obličeji a v hlavě,“ vylíčil voják s tím, že pak trvalo tři měsíce, než se vyléčil. „Takových situací se tu odehrává strašně moc, jsou takřka na denním pořádku,“ konstatuje Arisu.

Dále čtěte

„Všímají si toho i západní země.“ Více než 75 procent zraněných Ukrajinců se vrací zpět do služby

Více než 75 procent zraněných ukrajinských vojáků se po rehabilitaci vrací do služby v armádě. Podle agentury Interfax to oznámilo…

„Když jsem se pak (…) vrátil, tak to už jsme byli v Doněcké oblasti pod Bachmutem, kde jsme bojovali u Kljiščijivky a Andrijivky. Následoval Časiv Jar a pak jsme vyrazili pomoci zastavit Rusy mířící na Kurachove,“ pokračoval v líčení, s tím, že po zranění se stal členem dronového družstva.

Drony změnily tvář války

Právě na drony pro svou jednotku vypsal pak sbírku Arisovy poletuchy, která měla nebývalý ohlas. „Vůbec jsem nečekal takový úspěch. Už dříve nám proběhly nějaké sbírky a trvalo poměrně dlouho, než jsme vybrali na potřebné věci. Starám se o to tady u nás vesměs sám, protože většina kluků nemá čas se tomu systematicky věnovat. Já navíc normálně moc nekomunikuji s novináři, takže to, co se teď stalo, považujeme za obrovský úspěch. Je to úplně poprvé, co se nám podařilo vybrat sumu v řádu stovek tisíc za pár dní. Hrozně moc za to děkujeme. Všem těm, kteří nám pomohli, klukům z Války online, dobrovolníkům z České stopy,“ řekl Arisu.

Vedle náhradních dílů, antén a dalšího potřebného vybavení mohou díky tomu pořídit velký dron určený k transportu těžkých břemen a také pozorovací „křídlo“ s doletem 70 kilometrů. Obojí má dnes na ukrajinské frontě ohromnou cenu.

Jak říká, na současném bojišti je největší problém vůbec se dostat na pozici, protože všechno je pod dohledem dronů. „Když jsem se účastnil přímých kontaktních bojů, tak to byla úplně odlišná válka, než je teď. Mohli jsme podnikat akce i během dne. Mohli jsme ve dne provádět rozvědku, přesuny. To dnes ve většině případů nepřipadá v úvahu,“ vylíčil voják s tím, že právě velké „efpévéčko“ bude vhodné pro zásobování.

„Fronta je poměrně statická, takže jakmile někde dojde k sebemenšímu pohybu, okamžitě je do těch míst navedena minometná palba, artilerie. Zásobování jednotek vepředu, na nule, se tedy v poslední době odehrává především pomocí dronů,“ popisuje. Velký sledovací dron pak na taktické úrovni pozoruje pohyby daleko za frontou a hlásí pozice nepřítele dělostřelectvu. Donátoři sbírky tak významně zvýší možnosti jeho jednotky.

Chybuje Západ, ale i Ukrajina

Arisu umí být kritický na adresu Západu a jeho nedostatečné pomoci, která pro vojáky často znamená rozdíl mezi životem a smrtí. „My, vojáci, sledujeme dost pozorně všemožná prohlášení, včetně toho slavného ,budeme stát za Ukrajinou, dokud to bude potřeba‘, ale nikdy jsem neslyšel prohlášení, ,budeme stát za Ukrajinou do porážky Ruska‘. A podle toho to tady i vypadá. Dostali jsme nástroje k tomu, abychom neprohráli, ale už ne k tomu, abychom nějak významně vyhráli,“ říká. „Myslím si, že kdyby si Západ řekl: chceme vítězství Ukrajiny a chceme prohru Ruska, dávno by to tu vypadalo úplně jinak,“ dodává.

Dále čtěte

Kritická situace ukrajinských obránců u Očeretyne. Hrozí jim obklíčení a smrt

Ruská armáda během minulého víkendu po dvou dnech nepřetržitých útoků dobyla vesnici Prohres východně od Očeretyne, kde se jí již…

Jedním dechem ale doplňuje, že i Ukrajina by si měla zamést před vlastním prahem. „Ukrajina si také zadělala na určité problémy sama. Nemůžeme vinit jen Západ. Velké problémy byly s mobilizací. Dochází k nepovedeným rotacím brigád. To jsou věci, které se musí zlepšit,“ myslí si a doplňuje, že kromě toho je na Ukrajině velký rozdíl mezi jednotlivými pluky a brigádami, a to zejména pokud jde o kvalitu velení a o přístup k válce.

„Některé ,bataliony‘ mají skvělé plánování, logistiku, logické uvažování, to, co dělají, má zkrátka hlavu a patu. Jiné brigády jedou starou sovětskou taktiku ,mjasorubky‘. Je to tak v poměru padesát na padesát,“ konstatuje otevřeně.

Co se děje v Česku, je otřesné

Arisu situaci ve své vlasti podrobně sleduje a nešetřil kritikou na adresu českých „mírotvorných aktivistů“ . „Když se dívám na to, co se v tomto směru v Česku děje, je to pro mě naprosto otřesné. Získávání politických bodů na lidské hlouposti a apelování na nejnižší pudy je pro mě nepochopitelné,“ říká.

Zvláštní pozornost věnoval i aktivitám české europoslankyně Kateřiny Konečné. „Podle mě jsou některé její výroky otřesné, na hranici vlastizrady. Já jsem vládu komunistů nezažil, ale hluboce se mi hnusí. Nedokážu pochopit, že jsou tu ještě v roce 2024 lidé,
kteří dál volí komunisty. To je podle mě strašné,“ myslí si legionář.

Arisu zároveň říká, že také proto, že zná zblízka ruskou propagandu, nachází nejen u ní, ale také u dalších formací, jako jsou PRO či skupiny tzv. „Čechoslováků“, jasné a bezprostřední souvislosti s ruskou propagandou. „Jsou tam jasné souvislosti mezi tím, co vychází na různých ruských telegramových účtech, v ruských médiích. Vidím v tom jasnou a spojitou linku,“ dodává český legionář s tím, že v této otázce ale zaspala i česká vláda, která měla tyto ruské snahy už dávno účinněji krotit. Přesto kvituje aktuální snahy alespoň něco s ruským informačním tlakem dělat a také českou zahraniční politiku, ve které naše země podle něj dokázala, že umí hrát nad svou váhovou třídu.

Až bude mír

Také Arisu samozřejmě přemýšlí nad tím, jak dosáhnout míru, i když při stávající míře fanatizace ruského národa si ho moc neumí představit. Varuje ale před předchozími zkušenostmi z Čečenska a z dalších regionů, které Rusko požíralo po částech. Jeho vize budoucnosti je spíše chmurná. Ale poslední otázka mu přece jen vrátí úsměv do tváře.

Dále čtěte

Češi na Ukrajině pro peníze nebojují, říká dobrovolník. Stažení od Avdijivky prý přišlo pozdě

ROZHOVOR / Stažení od Avdijivky přišlo pozdě a Ukrajinci během něj utrpěli nemalé ztráty, říká český dobrovolník Vasyl Kapustej. Zmínil…

„Jestli bych chtěl něco dodat? Hele, mám jednu prosbu. Moje máma většinou čte různé rozhovory a záznamy a věřím, že si přečte i tenhle rozhovor. Slíbil jsem to a musím ji pozdravit. Pozdravuji svoji milovanou maminku,“ vzkázal z Ukrajiny český legionář Arisu.

Tento článek je složen z úryvků obsáhlého rozhovoru, který vyšel v zářijovém čísle měsíčníku FORUM 24+. Plné znění rozhovoru podrobněji rozvádí zmíněná témata a přináší také mnohá další, včetně popisu vývoje války, přiblížení práce dronového družstva a její úskalí, bezprostřední charakterizaci ruské bojové taktiky, ale také Arisovo hodnocení práce vlády v oblasti dezinformací nebo tip na vítěze příštích parlamentních voleb u nás. Měsíčník FORUM 24+ naleznete právě teď na stáncích. Předplatitelé si pak mohou rozhovor přečíst v neupravené a nezkrácené verzi na níže uvedeném odkazu.