Rusko se v současnosti dostává do podobné situace jako SSSR. Ve funkcích zůstavají starci, píše politický komentátor Andrej Percev z Carnegie Endowment for International Peace. V září Státní duma odhlasovala, že Vladimir Putin může ponechat předsedu Vyšetřovacího výboru Alexandra Bastrykina ve funkci i po dosažení věku 70 let. Věk pro odchod do důchodu pro činovníky úředníky Vyšetřovacího výboru včetně šéfa byl stanoven na 65 let s možností prodloužení o pět let. Bastrykin se tento měsíc dožil 72 let.
„Putin byl zvolen prezidentem v relativně mladém věku 47 let a ti, které jmenoval do klíčových funkcí při svém prvním nástupu do Kremlu, byli podobného věku. V té době museli úředníci v Rusku bez výjimky odcházet do důchodu v 65 letech a nikoho nenapadlo, že by relativně mladé vedení země mohlo být v tomto věku ještě naživu. Počátkem roku 2000 Putin Rusy opakovaně ujišťoval, že nehodlá vládnout déle než do 65 let, nebo umožnit vládnutí po této hranici,“ připomíná Percev.
Jak Putin sloužil jedno funkční období za druhým, měnila se pravidla, aby Putinovi spojenci mohli zůstat ve funkcích.
V letech 2010 a 2012 tehdejší prezident Dmitrij Medveděv povolil Valeriji Zorkinovi a Vjačeslavu Lebeděvovi vykonávat funkci i po sedmdesátce. To bylo v době, kdy snížil věk odchodu do důchodu pro civilní úředníky na 60 let s možností prodloužení o pět let. Putin se v roce 2012 vrátil do Kremlu a v roce 2013 Medveděvovu změnu věku odchodu do důchodu pro civilní úředníky zrušil. Byli by totiž „ohroženi“ jeho náčelník generálního štábu Sergej Ivanov, ministr zahraničí Sergej Lavrov a tajemník Rady bezpečnosti Nikolaj Patrušev.
Většině členů Putinova týmu zbývaly do důchodu pouhé dva roky až pět let, takže vůdce zvýšil věk odchodu do důchodu pro úředníky na 65 let s možností prodloužení o pět let. Jeho blízcí ale nadále stárli a bylo třeba provést další úpravy.
V roce 2019 Putin zrušil věkovou hranici pro rektory velkých univerzit. V roce 2021 nařídil, že nejvyšší vládní úředníci mohou sloužit i po sedmdesátce, a nechal si dumou schválit pravomoc rozhodovat, jak dlouho mají sloužit vysocí vojenští hodnostáři.
„Za 24 let, co je Putin u moci, se prezident a jeho nejbližší okolí změnili z mladých zastánců reforem na postarší válečné štváče. Dokonce i nejmladším členům Putinova týmu buď táhne na šedesátku, nebo už ji mají za sebou, například generální ředitel Sberbank German Gref (60) a předseda státní rozvojové korporace VEB Igor Šuvalov (57). Ani prezidentovi potenciální nástupci nejsou zrovna mladí, od moskevského starosty Sergeje Sobjanina (66) po premiéra Michaila Mišustina (58),“ konstatuje autor.
Podoba s posledním obdobím Sovětského svazu je už nápadná.
„Ruské vedení stále více připomíná gerontokracii, která řídila Sovětský svaz na konci jeho existence. Tehdy starší úředníci umírali ve svých funkcích, aby je nahradili jiní gerontové, a smrt byla jakousi formou nuceného odchodu do důchodu,“ uzavírá Percev a předvídá, k čemu to povede. Ti, kteří zestárli a unavili se při čekání na místo nahoře, nebudou schopni zvládnout nahromaděné krize a mladší kandidáti nebudou mít potřebné zkušenosti ani ambice.