Skupina ČEZ zveřejnila v polovině března zajímavé výsledky hospodaření za rok 2021. Největší tuzemský producent a dodavatel elektrické energie se může pyšnit nejvyšší vytvořenou hodnotou pro akcionáře za minulé účetní období v porovnání s firmami v indexu STOXX Europe 600 Utilities, když svým akcionářům zvýšil celkovou návratnost kapitálu, tzv. total shareholder return, o 70 %. Tato hodnota vedla zejména k dividendě, která byla v loňském roce vyplácena ve výši 52 Kč na akcii a letos se sníží na 44 Kč na akcii.

Největší vliv na zvýšení čistého zisku před úroky, daněmi, odpisy a amortizacemi (EBITDA) měla pochopitelně zvyšující se cena elektřiny na světové burze a její větší produkce ze strany ČEZu. Nezanedbatelně do růstu EBITDA o přibližně 3,2 miliard korun přispěly dodatečné zisky z obchodování s komoditami. Přestože EBITDA obsahuje i opravné položky za aktiva prodaná v Bulharsku a Rumunsku během roku, bohužel nelze říct, že by tento ukazatel výkonnosti společnosti kontinuálně rostl, neboť v roce 2020 vyprodukoval ČEZ 64,7 miliard korun, zatímco loni jen 63,2 miliard.

V kontextu zvyšujících se cen energií je zarážející, že ČEZ nedokázal překonat EBITDA z roku 2020. Čistý zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizacemi byl v tomto období vyšší, neboť docházelo k nefinančním účetním operacím, zejména v oblasti odpisů v segmentech: rumunské větrné parky, rumunská distribuce, ČEZ Chorzów a Severočeské doly, které se postaraly o „umělé“ zvýšení tohoto ukazatele. Obecně lze tedy říci, že pokud by nebyly odpisy za rok 2020 tak vysoké, ukazatel EBITDA by byl v loňském roce překonán. Velmi optimisticky působí vyhlídky managementu ČEZu do roku 2022, kdy očekávají nárůst EBITDA na 85–89 miliard korun.

Dividendová politika ČEZu

Pro běžného občana, který není zainteresovaný v investování do akcií tohoto českého podniku, je na první pohled dividendová politika nezajímavým tématem pro diskusi. Opak je ovšem pravdou. Dividenda neboli zisk vyplacený akcionářům za držení akcie je důležitou složkou v zachování zdravých finančních toků společnosti. O energetickém sektoru je všeobecně známo, že dividendy jsou velmi stabilní a v dlouhodobém horizontu vykazují růst. V minulých letech měla skupina ČEZ velmi liberální dividendovou politiku.

Základní dividenda, která tvořila 90 % konsolidovaného čistého zisku, spolu s mimořádnou dividendou vyplácenou z aktiv, která náležela akcionářům, znamenala výplatní poměr ve výši vysoko nad 100 %. Příkladem může být rok 2020, kdy se ze zisků roku 2019 vyplatilo 52 Kč na akcii, což činilo 122 % konsolidovaného čistého zisku za tento rok. S takovou politikou by ČEZ v době plánů na rozvoj infrastruktury a nové výrobní kapacity nikam nedošel, proto představenstvo přišlo s návrhem změnit dividendovou politiku a vyplácet 60–80 % čistého zisku, což je oproti zahraničním firmám stále štědrá dávka vyplacených peněžních toků.

Snížení dividend ve znamení investic

Investiční guru Warren Buffett tvrdí, že konzistentnost ve zvyšování tržeb, zisků nebo dividend je u podniků velmi důležitá, avšak u ČEZu ji minimálně v ohledu dividend nelze sledovat. Manažeři skupiny ČEZ však udělali velmi rozumné rozhodnutí, když se rozhodli výplatní poměr snížit, neboť tím pomohou České republice k nižší nutnosti zadlužovat se v projektu stavby Dukovan.

Dále čtěte

Vláda na sebevražednou misi nevyrazila. To jen ANO vytváří dojem, že se kabinet na občany vykašlal

Vláda Petra Fialy se rozhodla navýšit životní a existenční minimum coby pomoc domácnostem v situaci rostoucích…

Pravdou je, že v zahraničí si megalomanské projekty, jako je tento, sponzoruje soukromý sektor sám a státy se pouze zaručí za dluhy. V případě České republiky a Dukovan to bude jinak. ČEZ tedy velmi chytře zařadil zpátečku a bude hromadit kapitál, jenž použije například pro již zmiňované Dukovany. Vládě dá krok ČEZu možnost jednoduššího vyjednávání v otázce financování projektu. V případě, že Fialův kabinet vyjedná nižší finanční příspěvek státu, může tak ochránit veřejné finance. 

Vliv Dukovan na produkci elektřiny

Není žádným tajemstvím, že projekt na dostavbu Dukovan přinese nárůst výrobní kapacity této jaderné elektrárny. I díky ní bude moci ČEZ produkovat ještě větší množství elektrické energie než doposud. Jedná se sice o nárůst výkonu o pouhých 360 MW, ale i to je dost zásadní pro český energetický mix, protože díky obnově elektrárny lze počítat s podobným rozložením portfolia. S nadsázkou lze konstatovat, že projekt Dukovany by mohl být jakýmsi pilotním projektem obnovy jaderné energetiky v Evropě, to vše ovšem záleží nejen na bezproblémové realizaci projektu, ale i na změně pohledu na jádro ze strany Evropské unie.

Vyhlídky do budoucna

Odhad EBITDA ve výši 85–89 miliard korun je velmi ambiciózní. V cestě za jeho dosažením mohou společnosti ČEZ stát emisní povolenky, které v případě svého neustálého zdražování vlivem stahování z trhu nebo nákupem konkurenčními společnostmi prodraží výrobní vstupy, zejména pro elektrárny spalující uhlí, jakými jsou elektrárny v Prunéřově. Dalším výrazným činitelem proti splnění odhadu může být nezohlednění zisků z aktiv bulharské a rumunské dceřiné společnosti, případně nesplnění ambiciózního cíle v ESCO službách, jež poskytují obcím i jednotlivcům přístup ke zdrojům „zelené“ energie.