Ruský diktátor Putin a patriarcha moskevský a celé Rusi Kirill. FOTO: ČTK/AP/Alexander Zemlianichenko
FOTO: ČTK/AP/Alexander Zemlianichenko
KOMENTÁŘ / Po čtyřicetidenním postním období přicházejí Velikonoce, nejvýznamnější, ale taky nejpodivnější, na pochopení nejsložitější křesťanský svátek. Půst, ten náboženský, zdrcující většina lidí u nás nedrží, ale Velikonoce, podobně jako Vánoce, slaví skoro všichni.
Doba, ve které tyhle svátky nastávají, vlastně dobře odpovídá velikonoční tragédii, rozuměj ukřižování Ježíše. Už čtvrté Velikonoce za sebou jsou to (nejen) pro Čechy svátky na pokraji děsivé, zbytečné, Rusy rozpoutané války. V té válce se desetitisíce Ukrajinců obětují, aby zachránili svoji zemi, aby v ní udrželi svobodu. Jaké jsou to pro ně svátky? Jak oni vnímají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše, které křesťané všech denominací vyznávají?
Jak jdou Velikonoce dohromady s válkou? Rusko ležící na východě Evropy a na severu Asie se považuje a prohlašuje za tradiční křesťanskou zemi. Počet pravoslavných, praktikujících i pasivních, se tam odhaduje asi na sto milionů (!) z celkových zhruba 140 milionů obyvatel. Jak je možné, že obrovská síla ruských křesťanů souhlasí s vražděním Ukrajinců? Copak jim v kostelech neříkají, ať milují své bratry, bližní, dokonce i své nepřátele?
A když se podíváme na druhou stranu světa, do té silnější, stále ještě demokratické velmoci, do Spojených států amerických, zas jde o převážně křesťanský stát. Celkově tam žijí asi tři čtvrtiny křesťanů, podle více průzkumů se denně modlí o něco víc než polovina Američanů, do kostela jde alespoň jednou měsíčně 45 až 50 procent. Volbu Donalda Trumpa nejvíc podpořili silní evangelikálové (neplést se značně odlišnými v Česku působícími evangelíky; evangelikálové jsou různé křesťanské skupiny, které spojuje mimo jiné nepřátelství vůči vědě, rodinný konzervatismus a také uzavřenost vůči sociálním aspektům biblického učení).
Mučedník Trump: Make America Pray Again
Další velikonoční rébus, jak si Američané mohli zvolit za masivní podpory evangelikálů Trumpa? Protože občas zajde do kostela? Co je na jeho počínání, soukromém i politickém, křesťanského? On i jeho „přítel Putin“ se prohlašují za věřící, Putin řekl zvláštnímu zmocněnci amerického prezidenta Stevu Witkoffovi, že se za Trumpa modlil, když byl v předvolební kampani postřelen…
Trump prohlásil neúspěšný atentát v Pensylvánii za boží zásah, sám sebe vnímá jako mučedníka. Ohání se Biblí, loni pustil na trh speciální vydání Písma svatého pod heslem Make America Pray Again (Veďte Ameriku k tomu, aby se znovu modlila). Trump má poradkyni pro věci víry, evangelikální pastorku Paulu Whiteovou. Tato žena byla jmenována ředitelkou nově vytvořené Kanceláře pro víru při Bílém domě. „Říct ‚ne‘ prezidentu Trumpovi by znamenalo říct ‚ne‘ Bohu. A to já neudělám,“ prohlásila. OMG!
Masového vraha Putina Trump nazývá přítelem a zjevně pohrdá Volodymyrem Zelenským, hlavou Ukrajiny. Chápete, jak to jde dohromady s vírou v ukřižovaného Ježíše? Trump mluví o míru, to je pravda, ale mír si představuje jako předání třetiny svobodné země do rukou agresora a jako šanci pro sebe tu zemi vyrabovat, co to půjde. Co je na tom proboha křesťanského? Kde je soucit s napadenými a zabíjenými?
Na Květnou neděli (v den, kdy podle Bible Ježíš vjel na oslátku do Jeruzaléma a byl vítán, lidé mu jako králi mávali palmovými ratolestmi krátce předtím, než volali, ať ho Pilát nechá ukřižovat) nechal Putin raketami s kazetovou municí pustošit město Sumy. Při útoku zahynulo nejméně 34 lidí a přinejmenším 117 dalších bylo zraněno.
Rakety dopadly dva dny poté, co s Putinem jednal o míru Trumpův emisar Witkoff. Rusko páchá teror neustále, kdo chce znát denní podrobnosti, může sledovat kupříkladu zprávy na síti X od Andreje Poleščuka, českého občana původem z Běloruska, který se věnuje problematice východní Evropy, EU a postsovětského prostoru.
Ať se člověk ke křesťanství hlásí, nebo nehlásí, ať je věřící či nevěřící, Evropa patří do prostoru „křesťanské tradice“, „křesťanských hodnot“. To samé USA. Co si může nevěřící myslet o křesťanských církvích, o jejich vlivu, smyslu? Co má na Ukrajině rozpoutaný teror společného s vírou v Boha, v Ježíše? Jaké Velikonoce křesťané letos slaví? Krvavé, strašlivě krvavé, přesycené zbytečnými obětmi.
Smysl života je v moci oběti
A do toho si zkusme připomenout smysl Velikonoc. Jejich základní nepochopitelnost, absurdita a pro mnohé zároveň ultimátní nepřijatelnost tkví v tom, že byl Ježíš ukřižován, popraven. To znamená, že byl ukřižován a popraven Bůh, protože Ježíš je pro křesťany „Syn Boží“.
Boha si mnoho lidí představuje jako moc, jako nejvyšší moc, omnipotenci, tedy všemohoucnost, jako tu nejvyšší sílu. Když jsem za komunistů chodil v Praze na protikomunistické demonstrace, toužil jsem mít aspoň na chviličku nadpřirozenou sílu, božskou sílu. Toužil jsem, abych dokázal zvednout kordón zásahových jednotek dva metry nad zem a nechat je tam viset, dokud demonstrace neskončí.
Během Palachova týdne v roce 1989, po brutálním útoku zásahových jednotek na demonstranty nahoře na Václavském náměstí, jsem tam viděl malého kluka s houslemi. Šel z hodiny, přimotal se do zásahu a brečel, k smrti vyděšený. Šel jsem s ním k policejnímu zátarasu, který uzavíral vstup do Opletalovy ulice, zvedl ho do vzduchu a žádal muže za plexiskly, ať ho pustí ven, že jde z houslí. Až ten poslední po něm natáhl ruce. Tehdy jsem si přál, abych ty policajty uměl zvednout do výšky a nechat to dítě odejít.
Velikonoční Bůh nic takového nedělá. Není to starozákonní Bůh pobíjející nepřátele vyvoleného lidu. Tenhle Bůh, Ježíš, se obětuje, staví představy o Bohu a božskosti totálně na hlavu. Nabízí lidem, všem lidem, svobodu volby, svobodu, aby se rozhodli. Kdyby to řešil za ně, svobodu volby by jim vzal, tak se dá taky chápat zvěst o ukřižování.
Co je to ale za Boha? Biblický Ježíš se obětuje, nechá se zařadit mezi vyvrhele, není triumfátor, nemá nic, naprosto nic společného s naší představou moci a síly. Je tu pro nesilné, slabé, opomíjené, ničené, pro lidi v bídě, ve válce, v koncentrácích, ve vězeních, v nemocích všeho druhu, v bolestech. Jeho božskost netkví ve vynucování pravdy, v zabíjení, v devastaci, nýbrž v oběti. Starozákonník, křesťan, profesor Jan Heller na přednáškách opakoval, že „smysl života je v moci oběti“.
Pokud tu tezi člověk přijme, pak trochu lépe chápe, že na tom, co dělá ke křesťanství se hlásící Putin a co dělá Trump razící heslo Make America Pray Again, není křesťanského vůbec nic. Velikonoce jsou svátky pro zabíjené a mučené Ukrajince a pro všechny lidi, kteří s nimi soucítí, kteří nestojí na straně agresora. Jsou to svátky Boha, který se nechal ukřižovat, ne Boha, který lidi křižuje.
