Sociální demokraté v pondělí představili svou kampaň Víme, co po covidu, jejíž součástí jsou různé nové daně jako například bankovní či digitální. Také opoziční strany by měly postupně začít představovat své plány pro období po covidu. Klíčové je především to, jak si chtějí poradit s velkými rozpočtovými schodky, celkově neutěšeným stavem veřejných finací a rychle se zvyšujícím zadlužením státu a rovněž s důchodovým systémem a jeho udržitelností. Ve veřejném prostoru by měly zaznívat a především se střetávat odlišné alternativy a návrhy. Volby se totiž neúprosně blíží a problémů, které bude muset řešit příští vláda, je mnoho.

Sociální demokracie se v pondělí na své facebookové stránce pochlubila tím, že je po čase zase v něčem první: „Jako první strana otevíráme debatu, jak zotavit naši zemi po epidemii covid-19. Proč je to tak důležité? Protože je fér, aby voliči věděli, co je po volbách čeká. ČSSD má plán na obnovu naší země, který počítá s větším zapojením nadnárodních bohatých firem, aby náklady epidemie neměli na svých bedrech zaměstnanci a drobní živnostníci,“ slibují sociální demokraté.

Při pohledu na velikost rozpočtového schodku v loňském roce (367,4 miliardy korun) a vzhledem k tomu, že letos to není o nic lepší (naplánovaný je deficit státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun), těžko se domnívat, že by to vytrhlo nějaké zdanění nadnárodních firem.

Aby mělo podstatnější vliv, muselo by být v takové výši, že by si uvedené společnosti ještě dvakrát rozmyslely, jestli se jim vůbec vyplatí v České republice nadále podnikat a jestli pro ně nebude lepší svůj kapitál přesunout někam jinam.

Ve skutečnosti totiž ČSSD problém veřejných financí vůbec řešit nehodlá. Chce jenom populisticky ukázat, kde by se peníze daly brát, a strašit před pravicovými stranami, které se budou chtít ubírat jinou cestou: „Naše země se bude potýkat s obrovským výpadkem peněz. Nepochybně bude velký tlak na veřejné finance. Pravice by to řešila tradičně: škrty ve veřejných výdajích, plošným snižováním platů všech státních zaměstnanců nebo privatizací nemocnic. To všechno už tady několikrát bylo, a nebude to jinak. Takové řešení ale my v ČSSD razantně odmítáme! Naopak. Musíme posílit příjmy státního rozpočtu, ne škrtat.“

Ostatní opoziční strany, tedy koalice Pirátů a hnutí STAN a koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09, by měly co nejdříve přijít se svými návrhy, jak by situaci veřejných financí po volbách řešily, a to nejenom ji samotnou, ale samozřejmě také problematiku udržitelnosti důchodového systému, která s ní úzce souvisí.

Klíč k udržitelným veřejným financím

Důležité je, aby to, s čím přijdou, bylo uvěřitelné, aby to mělo hlavu a patu, aby to strany měly dobře propočítané a netrpělo to stejnými neduhy – jen v opačném gardu – jako to, co předvádějí sociální demokraté. Právě tyhle návrhy a celkový přístup ke zmíněným otázkám by měly být důležitým faktorem, který by voliči do svého rozhodování před říjnovými volbami měli zahrnout.

Dále čtěte

Tomáš Petříček a Jan Hamáček předstírají, že našli neutuchající zdroj bohatství. Chtějí obrat banky

Volby do poslanecké sněmovny se blíží, sociální demokracie proto vyrukovala se svým tahákem na voliče a věčným evergreenem: bankovní daní.

Poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček na začátku března vyjádřil souhlas s varováním Národní rozpočtové rady ohledně prohlubující se nerovnováhy veřejných financí, přibližujícího se rizika kolize s tzv. dluhovou brzdou a s potřebou realistické strategie konsolidace veřejných financí, odmítl však výzvu rady ke zvýšení daňového břemena.

„Klíč k udržitelným veřejným financím leží na výdajové straně rozpočtu, která řadu let roste tempem neodpovídajícím výkonnosti a možnostem české ekonomiky. Tisíce nových státních zaměstnanců za poslední roky jsou toho symbolickým dokladem. Naopak daňové břemeno měřené složenou daňovou kvótou narostlo za poslední roky vlád hnutí ANO a ČSSD na historicky rekordní úroveň. A bylo logickým a oprávněným krokem na tento dlouholetý negativní trend reagovat snahou daňové břemeno snížit prostřednictvím zrušení superhrubé mzdy či daně z převodu nemovitosti,“ uvedl Skopeček.

Podle ekonomického experta občanských demokratů stát vždy utratí to, co se vybere, a v posledních letech i mnohem více. Jan Skopeček si proto myslí, že zvyšování daňové zátěže bude státní instituce jen motivovat k dalšímu utrácení a bobtnání. Má to svoji logiku a klidně to tak může být.

Pokud má však ODS za to, že se při konsolidaci veřejných financí a při snaze dostat zadlužování českého státu pod kontrolu lze obejít bez zvyšování daní, musí přijít s konkrétní konsolidační strategií, ze které to bude jasně plynout a především ve které to bude všechno přesně spočítáno a bude to vycházet.

Realistická konsolidační strategie

Národní rozpočtová rada, jejímž hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti, zdůrazňuje především to, že je nutné připravit realistickou konsolidační strategii veřejných financí, tedy plán, jak dostat rychlost růstu státního dluhu pod kontrolu a jak ho postupně snižovat.

„Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů (pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což Národní rozpočtová rada nepředpokládá),“ uvádí se v nejnovějším stanovisku rady, v jejímž čele stojí Eva Zamrazilová.

Samozřejmě může se ukázat, že se Národní rozpočtová rada mýlí a že konsolidaci veřejných financí je možné provést i bez navýšení daní, ale právě proto je nutné, aby jednotlivé politické strany, respektive jejich koalice před volbami zveřejnily své konkrétní plány, co v této oblasti hodlají dělat. Sociální demokraté zatím představili jen takový předvolební výkřik. Opoziční subjekty v tom snad půjdou dále a dokážou, že mají mnohem konkrétnější představu, co si se zadlužováním státu počít.

Zkrátka, pokud má být odpovědí na státní dluhy redukční dieta, kterou má absolvovat stát, jak navrhuje poslanec Skopeček, musí se vše propočítat a všechna čísla musí sedět. A hlavně musí být jasné, čeho konkrétně se ona dieta bude týkat a jak vysoké úspory přinese.

Je to důležité i z toho důvodu, jak připomíná Národní rozpočtová rada, že po roce 2030 začnou na veřejné finance působit silné tlaky vyplývající z pokračujícího stárnutí populace, takže je žádoucí, aby Česko do této etapy vstoupilo s co nejnižším zadlužením. S tím ostatně souvisí další téma, které by politické strany před volbami rozhodně neměly zanedbat, a to je důchodová reforma.