Armádní generál Petr Pavel FOTO: Pavel Hofman / se svolením autora
FOTO: Pavel Hofman / se svolením autora
Pro demokratické politiky byl uplynulý rok mimořádně úspěšný. Odeslali do opozice Babiše, výrazně oslabili Zemana a Okamuru, komunisty se podařilo dokonce dostat ze sněmovny. Voliči zaslouženě potrestali také ČSSD za její kolaboraci s Babišem. Demokratičtí politici mají před sebou ale další velký úkol. Najít prezidenta.
Pokud demokraté tento úkol podcení a jejich „strana“ bude příliš roztříštěná, může nastat hororové druhé kolo, kde budou voliči vybírat například mezi Babišem a Okamurou. Volby jsou za rok, není na co čekat. Kampaň musí začít hned, pokud už nezačala. Problémem obou demokratických koalic je, že v současné chvíli nemají jasnou postavu, která by se o Hrad mohla ucházet. Vít Rakušan odmítá, nejasné je stanovisko Miloše Vystrčila. Pirát Ivan Bartoš nemá šanci, jak ukázaly říjnové volby. Petr Fiala má teď před sebou jasnou misi premiéra.
Co další kandidáti? Petr Pavel jasně řekl, že je připraven kandidovat, jeho aktivita to potvrzuje. Zmiňoval dvě podmínky, které by kandidaturu mohly změnit. Zdravotní problémy, ty se zřejmě nedějí. A potom druhý důvod, generál řekl, že by ustoupil, kdyby se objevil jiný kandidát, kterého by považoval za vhodnějšího. Ten zatím na obzoru také není. Byla by to zřejmě nečekaná shoda a velkorysé gesto, kdyby například koalice SPOLU nepostavila vlastního kandidáta a vyjádřila podporu Petru Pavlovi. Reálně je to totiž tak, že Pavel je pro spoustu voličů SPOLU vhodným kandidátem.
Jsou tu i další jména, která přicházejí v úvahu. Marek Hilšer, Pavel Fischer. Kandidáti z minulé volby. Větší šanci má momentálně zřejmě Pavel Fischer. V souboji Fischer-Pavel by ale pravděpodobně obstál generál. Důvod je jasný a Pavel Fischer za to nemůže. Generálovi by pravděpodobně dala svůj hlas i část voličů Miloše Zemana, kterým připadá atraktivní jeho vojenská minulost.
Dalším jménem, které je zmiňováno, je Danuše Nerudová. Ta zatím nechce potvrdit ani vyvrátit dohady o tom, jestli bude kandidovat. „Do konce ledna 2022 jsem rektorkou. Jsem ráda, že se mi v této funkci podařilo naplnit vše, co jsem si předsevzala, a mé rozhodnutí neobhajovat funkci tak nebylo zatíženo žádným nedokončeným cílem. Na konci ledna předám univerzitu do další etapy novému rektorovi a k tomu teď upírám své síly. Rozhodnutí o kandidatuře musí přijít ve správný čas a také v momentě, kdy má člověk jistotu, že je pro takovou misi plně připravený on i jeho rodina,“ sdělila rektorka Mendelovy univerzity v Brně v rozhovoru pro deník FORUM 24.
Zajímavé bude rozhodnutí Miroslava Kalouska, který kandidaturu také nevyloučil. Jak by se k němu postavily demokratické koalice a jakou by měl šanci? To tuší on sám.
A druhý tábor? Důležité bude, koho podpoří Rusové a Číňané na místo končícího Zemana. Ten za sebe navrhl Babiše, což znamená, že tuto podporu má zřejmě zajištěnou. Kdyby se znelíbil, přichází v úvahu Tomio Okamura. Obě volby jsou pro Českou republiku tragické. Motivace pro Babiše je jasná. Nejen vlastní ego, ale v první řadě jde o pětiletou beztrestnost, kterou by mu mandát přinášel. Na této straně barikády ještě neřekli definitivní ne například Václav Klaus starší, Jiří Paroubek, Jana Bobošíková a několik dalších vysloužilých politiků.
Volba prezidenta v lednu 2023 bude mimořádně zajímavá. Ani jeden tábor nemá jednoznačného kandidáta. Nepochybně rozhodne to, kolik kandidátů se nakonec do boje pustí, jaká mezi nimi bude konkurence a především, kdo se probojuje do druhého kola. Demokraté nesmí otálet. Jde o hodně.
