Izraelci mají důvěrnější kontakt s hrozbou terorismu, než si v Evropě umíme představit. Zatímco se po vraždě v pařížské redakci časopisu Charlie Hebdo vzedmula vlna solidarity s oběťmi a ostrá kritika fanatických vrahů, každodenní zcela shodná, ba brutálnější realita života Izraelců již ponechává světovou veřejnost lhostejnou. Převládá názor: „To je něco jiného, Židé jsou už zvyklí.“ Necelé dva měsíce před pařížským masakrem 18. listopadu 2014 se mezi věřící zamíchali dva útočníci ozbrojení pistolemi a sekáčky, vstoupili do jeruzalémské synagogy Kehilat Bnej Tora a začali vraždit bezbranné lidi při modlitbě. Zabili na místě čtyři věřící a dalších nejméně osm zranili. Byl to jen jeden z mnoha podobných útoků a svět jej přešel jako vždy téměř bez zájmu.
Když se vynořila na obzoru hrozba teroristické organizace takzvaného Islámského státu, izraelské úřady a občané zařadili tuto hrozbu po bok snad menším, ale o to bližším teroristickým uskupením jako jsou Hamás a Hizbaláh. V září 2014 vyhlásil generální prokurátor Jehuda Weinstein, že by mělo být stíháno vyvěšování vlajky Islámského státu. Ostatně vyvěšování vlajek Hamásu a Hizbalah je též trestné, ale izraelská policie a prokuratura je v posledních letech přehlíží a nikdo ze ně není trestán. Takže vlajka ISIS je již za hranou, trpělivost přetekla. Brzy se ukázalo, že hrozba Islámského státu je pro Izrael nikoliv vzdálená, ale že je též mrazivě přítomná. Sympatizanti Hamásu a Hizbaláhu začali jevit o činnost ISIS značný osobní zájem.
Učitelé, lékaři a právníci ve zbrani?
Učitel islámu ve městě Kafr Kara Mahmúd Mahamíd navštívil Jordánsko, kde si pořídil vlajku Islámského státu, knihy a další propagační materiál ISIS. Brzy se ukázalo, že jeho příbuzný Rabía Šchade odjel nelegálně do Sýrie a přidal se k bojovníkům Islámského státu.
Dalším izraelským občanem bojujícím v řadách Islámského státu byl Othman Abed Elakin, lékař z Aškelonu. Zničehonic opustil svou nově nabytou práci i domov, byl nezvěstný asi pět měsíců, poté přišla zpráva, že byl zabit v řadách teroristů.
Teroristé Islámského státu verbují bojovníky na celém světě a Izrael není výjimkou. Mnozí izraelští Arabové mohou vnímat angažmá v této organizaci jako atraktivní naplnění smyslu života. Pro stát Izrael jsou pak ovšem velkým bezpečnostním rizikem. 5. října odjeli do Turecka čtyři mladí Arabové z Galileje, pak přešli do Sýrie a posílili řady ISIS. Dvaadvacetiletý Hamza Magamsa z města Jafia, Muhammad Cabar, Kanana Muhammad a Marwán Kilani absolvovali vojenský výcvik ISIS, byli vystaveni islamistické propagandě a vycvičeni v zacházení se zbraní. Po deseti dnech se Hamza Magamsa rozhodl navrátit do Izraele, byl zatčen na letišti a obžalován.
Další izraelský občan Ahmed Habši padl v bojích v Iráku. Rodiny těchto tragických obětí propagandy vyjádřili lítost a poselství, že takové jednání není projevem islámu, a odrazovali mladíky před takovým krokem.
Mluvčí bezpečnostní služby Šin Bet varoval před novým trendem, kdy izraelští Arabové odjíždějí do Sýrie a vstupují do řad islamistických bojovníků. Pokud se vrátí do Izraele, jsou problémem, neboť mají vojenský výcvik zaměřený na teroristické aktivity, jsou indoktrinováni fundamentalistickým islamismem a mohou úspěšně pokračovat v teroristických akcích na izraelském území.
Že nejde o plané varování, ukazuje případ z listopadu 2014, kdy teroristé napadli v Hebronu izraelské vojáky ve snaze zmocnit se jejich zbraní. Vyšetřování dokázalo, že všichni tito teroristé, občané Hebronu, byli napojeni na uskupení Islámský stát.
V neděli 18. ledna byli obžalováni členové skupiny hlásící se k Islámskému státu. Jde o sedm obyvatel Dejr Channy, Sachnínu a Nazaretu. Pachatelé jsou obviněni z trestných činů založení nezákonné organizace, podpory teroristické organizace a pokus o spojení s cizím nepřátelským agentem. Tito teroristé se přiznali, že koncem minulého roku založili nelegální nábožensko-nacionalistickou organizaci propagující světový džihád. Jejich organizace se přihlásila k idejím a praxi Islámského státu.
Mahmad Abu Salah, Karim Abu Salah, Hasam Marisat, Fádi Bašír, Ala Abu Salah, Haled Abu Salah a šéf organizace, právník Adnan Alla a-Din organizovali tajné schůzky, na nichž sledovali akce ISIS, připravovali se na vstup do řad bojovníků Islámského státu, trénovali bojové techniky, učili se jízdě na koni a dokonce podřezávali ovce, aby si natrénovali podřezávání nepřátel. Jejich programem byly protižidovské teroristické útoky.
Dále padlo obvinění proti Karimu Abu Salahovi, který se vloni v létě snažil proniknout do Sýrie a připojit se k bojovníkům Islámského státu. Byl zadržen již před odletem do Turecka a z vyšetřování vyplynulo, že za 40 tisíc šekelů měl nakoupit zbraně určené k vraždění Židů.
Izrael by neměl zůstat sám
Izraelci jsou mnohdy velmi zdrženliví ve svých vyjádřeních směrem k mezinárodním konfliktům. V zemi, kde pod povrchem prakticky neustále probíhá příprava na vraždění, to není nic divného. Izrael každý den zápasí o své přežití a necítí příliš silnou podporu ostatního světa, ba naopak, je opakovaně napadán za údajné porušování lidských práv a za sebeobranné vojenské akce. Logicky se tedy pokouší řešit především vlastní problémy a šetří si síly na nejnutnější obranu. Jestliže se mu nedostává pomoci ze strany Evropy, těžko může držet s Evropou větší solidaritu, než na jakou mu zbývají síly. Izrael také nemá zájem zaplétat se do konfliktů, které jej bezprostředně neohrožují. V zemi, kde se vyzbrojují vesničané, učitelé, lékaři a advokáti, aby zabíjeli své sousedy, to lze pochopit.
Ptát se, proč se Izrael neangažuje ve světových konfliktech dostatečně, nebo proč se angažuje jinak, než bychom očekávali, je zbytečné. Důležitější je otázka, proč Evropané projevují tak málo solidarity zemi, která je první na ráně fanatických, teroristických uskupení. Těch vyzbrojených uskupení která stále více děsí i nás.
