Ilustrační foto. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
NÁZOR / Ten člověk se honosí mnoha tituly, je to dlouhé jak kdysi u soudruha Brežněva. Spisovatel, televizní a rozhlasový moderátor, první místopředseda Komise pro vzdělávání a výchovu Veřejné komory Ruské federace, člen Ústřední rady Ruské vojenské historické společnosti. To si uvádí sám. My můžeme dodat stručnější označení: Armen Gasparjan je práskač a navazuje na dlouhou tradici ruského a sovětského udavačství.
Gasparjan požádal vyšetřovací výbor o prověření výroků novináře a „zahraničního agenta“ Olega Kašina a moderátorky Lisy Lazersonové, které pronesli 24. srpna ve vysílání pořadu „Živoj Gvozď“ na YouTube. Podle něj v průběhu vysílání zesměšňovali havárii letadla v Tverské oblasti a smrt Jevgenije Prigožina.
„Myslím, že je nesmírně důležité, aby občanská společnost reagovala na výzvy, které existují. To, co dělá paní Lazersonová, to, co dělají takzvaní liberální novináři obecně, je absolutní výzvou pro společnost. Je to koroze, která rozežírá její morální základy,“ vysvětlil Gasparjan speciálně pro telegramový kanál Lomovka.
Podle něj společnost tyto útoky po mnoho let marně přehlížela.
„Napsali jsme příslušné výzvy vyšetřovacímu výboru s žádostí o posouzení. A to nejen tohoto konkrétního dialogu, ale obecně všeho, co se tam stalo. Protože například její protějšek Kašin souhlasil s tím, že ruská armáda nemá žádnou čest. Zdá se mi, že to je docela na článek trestního zákoníku Ruské federace,“ dodal Gasparjan.
Udavač je ten, kdo na někoho podá oznámení, které dotyčnému může způsobit velké nepříjemnosti, a to zbytečně a ve věci, která není z hlediska zdravého rozumu nijak závadná, nebo se dokonce ani nestala. „Zbytečně“ znamená, že mu po tom nic není, a zdravým rozumem myslíme takový, který není ovlivněn nějakou ideologickou pomateností nebo duševní chorobou.
Zesměšňovat domnělou či skutečnou smrt zločince, jakým byl Jevgenij Prigožin, je něco jiného než se vysmívat smrti běžného člověka nebo zlehčovat nějakou tragédii. V každém případě je ze zřícení letadla podezřelý především Putinův režim, takže by různá „oznámení“ měla začít spíš u nejvyšších kruhů v Kremlu. Tvrzení, že ruská armáda nemá žádnou čest, je pravdivé. Dopouští se na Ukrajině válečných zločinů a to má ke cti dost daleko.
Udávat bližní není na území Ruska nic nového. Za hrůzovlády Josifa Stalina udavačství přímo kvetlo. Motivy udávání tehdy byly podobné jako v jiných autoritářských a totalitních společnostech. Strach a podezírání šly využít k manipulaci lidí, aby donášeli na své přátele, rodinu a kolegy. Kromě toho bylo udávání často používáno jako prostředek k dosažení vlastní kariéry nebo k vyřizování osobních účtů. Udavačství bylo podporováno státem, který nabízel odměny donašečům. Udávat bylo ve Stalinově režimu tak běžnou činností, že se pro mnoho sovětských občanů stalo rutinní součástí každodenního života. Protože se teď některé rysy stalinismu vrací, snaživci chodí zase oznamovat. V tomto případě jde o udání veřejné.
Činovník Armen Gasparjan je buď putinovský ideologický fanatik, nebo (s prominutím) obyčejná lidská sadistická svině. Pokud je na něčem takovém založen celý režim, přiznává svou vlastní slabost, protože nevěří ani v sílu svých myšlenek, ani ve většinovou podporu vlastních lidí.
