Bývalý premiér Andrej Babiš a současná europoslankyně Klára Dostálová (oba ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslanecké sněmovny odhlasoval ve čtvrtek dopoledne souhlasné stanovisko pozměňovacímu návrhu poslankyně Dostálové (ANO) k novele zákona o zadávání veřejných zakázek. Díky němu by mohli členové vlády a jejich firmy nadále získávat veřejné zakázky. Pro souhlasné stanovisko hlasovali kromě poslanců ANO a SPD i poslanci vládních stran.
Pozměňovací návrh exministryně Dostálové (ANO) v podstatě sabotuje snahu předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka o lepší vymahatelnost pravidel pro střet zájmů. Podle jeho návrhu by členové vlády a jejich firmy neměli mít možnost vyhrát veřejnou zakázku.
Naopak Klára Dostálová argumentuje tím, že návrh poslance Michálka je zaměřený jen na jednu skupinu obyvatel, a členům vlády chce dát možnost se střetu zájmů a vyloučení z případných tendrů vyhnout. Výjimku by podle jejího návrhu dostaly ty firmy, které dokážou, že „ke střetu zájmů podle předpisů upravujících střet zájmů spočívající v přímém ovládání ze strany konkrétní osoby zapsané jako skutečný majitel nedošlo nebo dojít nemohlo“. V případě, že by například expremiér Andrej Babiš (ANO) znovu usedl v čele vlády, veřejné zakázky by mohl dále získávat holding Agrofert. V případě přijetí návrhu poslance Michálka by o tuto možnost přišel.
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslanecké sněmovny se ve čtvrtek zabýval právě pozměňovacím návrhem poslankyně Dostálové. I přes nesouhlasné stanovisko ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) ale jejímu návrhu členové výboru vyjádřili podporu. Pro souhlasné stanovisko hlasovalo z 11 přítomných poslanců celkem deset, jeden se zdržel. Pozměňovací návrh tak má podporu výboru i přesto, že sedm z jedenácti přítomných poslanců bylo z vládních stran STAN, KDU-ČSL a ODS.
Zpravodaj mi to vysvětlil
Výbory poslanecké sněmovny jen doporučují, jak by poslanci měli hlasovat, a zákony samy o sobě nepřijímají. O zákoně a pozměňovacích návrzích poslanců Michálka a Dostálové tak rozhodne plénum poslanecké sněmovny ve třetím čtení. V něm už novela zákona o veřejných zakázkách jednou byla, poslanci ji ale po shodě napříč politickým spektrem vrátili zpět k druhému čtení, aby mohly být načteny další pozměňovací návrhy poslanců.
„Zpravodaj mi vysvětlil, že pro zadavatele (veřejné zakázky, pozn. red.) není náročné vyřadit právnickou osobu nebo toho skutečného majitele a že to nebude moct dokazovat. Brala jsem stanovisko zpravodaje, který je odborník, za závazné,“ popsala pro deník FORUM 24 poslankyně a místopředsedkyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Jana Bačíková (ODS). Sama hlasovala pro udělení souhlasného stanoviska ve výboru.
Je Michálkův návrh v rozporu s evropskou legislativou?
Podle exministryně Dostálové je navíc pozměňovací návrh Jakuba Michálka v rozporu s unijní legislativou. „Řešili jsme to už za mého ministrování. Obrátila jsem se na Evropskou komisi,“ řekla během jednání výboru. Komise tehdejší ministryni odpověděla, že členský stát nemůže zavést systém obecné neslučitelnosti, která má za následek automatické vyloučení celé kategorie hospodářských subjektů z nabídek, a musí jim dát šanci prokázat, že z jejich účasti nevyplývá riziko.
Návrh poslance Michálka je podle Dostálové právě takovým automatem. „Jakmile je to člen vlády, tak jde automaticky od veřejné zakázky,“ dodala Dostálová.
K dispozici jsou však jen dva posudky Soudního dvoru Evropské unie, které se podle právníka organizace Rekonstrukce státu Věneka Bonuše navíc netýkaly stejné věci. „Nelze tak předjímat, že by Komise či SDEU shledaly úpravu nesouladnou s evropským právem. Rakousko má obdobnou úpravu, se kterou EU problém nemá, byť jde o jiným způsobem užší úpravu – členové vlády nemohou čerpat státní zakázky, zakázky obcí ano,“ napsal na sociální síť twitter.
