Dmitrij Rogozin. FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/Kremlin.ru
FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/Kremlin.ru
V podmínkách sankcí, technologické blokády a předpokládaného ekonomického poklesu by byla vhodná ruská politika ve stylu „tiskařského lisu“, řekl Dmitrij Rogozin, šéf Roskosmosu. Jistě svůdná myšlenka. Nejsou peníze? Žádný problém. Tak se natisknou. Na takové představě není nic geniálního, v žádném slova smyslu. Někoho to ale pořád láká a bývá to znakem, že tady někdo mele z posledního, jak se lidově říká.
Pokud jde o ruský vesmírný program, tak ten už dávno není zrovna na čele vývoje. Američané a Číňané jsou ambicióznější, a navíc jim jejich projekty fungují. V Rusku toho moc nefunguje, a tak se Rogozin čas od času oddává aspoň vypouštění různých silných výroků.
Článek na themoscowtimes.com popisuje nejnovější Rogozinův nápad, jak sehnat peníze. „Vzhledem k tomu, že většina aktiv centrální banky je zmrazena na Západě, mohly by být ‚vytištěny‘ peníze na financování slibných projektů, včetně vesmírných,“ řekl Rogozin v sobotu na televizním kanálu Rossija-24. Podle Rogozina by taková politika poskytla ‚kolosální‘ rezervu finančních prostředků. Byl by to ‚ekvivalent peněz, které jsou zablokovány a v ekonomice nepracují‘.“
„Tuto částku naši nepřátelé jaksi zadržují, ačkoli ve skutečnosti ji měli k dispozici právě proto, aby to v jistém smyslu vyrovnalo světovou ekonomiku, a paradoxně jim dokonce pomohlo s domácím dluhem,“ vysvětlil šéf Roskosmosu, kterého citovaly RIA Novosti a TASS.
Ruský lid by se ale neměl těšit, že z tiskařského stroje nějaké bohatství spadne i k němu. Kdepak. Podle kosmického šéfa je důležité lidem tyto poněkud nad míru vytištěné rubly nerozdávat.
„Tyto peníze z našeho zlatého a devizového fondu by nyní měly být vrženy nikoli obecně do ekonomiky, nikoli rozdány lidem a vyvolat inflaci… tyto peníze budou likvidní, budou za nimi stát technologové, konkrétní továrny, nové výroby a přelomové vynálezy.“ Roskosmosu by podle něj taková cílená emise ve výši jednoho bilionu rublů prospěla a umožnila by „razantně posílit všechny klíčové programy“. Takovým je třeba projekt vesmírného remorkéru s jadernou elektrárnou Zeus. Prototyp měl být hotov a odstartovat do roku 2030. Jenže přišly západní sankce (které prý celkem nevadí, jak je stále slyšet z Kremlu) a Roskosmos byl odříznut od zahraničních technologií.
Rogozin ale není původní, tištění peněz navrhovali už poslanci šéfce centrální banky Elvíře Nabiullinové, která ale řekla, že je k tomu „skeptická“. „Cílená emise je velmi obtížně administrovatelná. Proto existuje vysoké riziko, že nové peníze budou sloužit k další inflaci.“ Nabiullinová je i na Západě považovaná za schopnou odbornici. Podle pověstí prosakujících z vysokých kruhů už dávno chtěla rezignovat, když viděla, kam všechno kvůli válce spěje, ale vůdce Vladimir Putin místo ní nikoho nemá. Řídit racionálně loď, která se potápí, je jistě nepříjemná záležitost.
Nejen Nabiullinová ví, co to znamená, když je něco ohledně peněz „obtížně administrovatelné“. Přeloženo ze sovětsko-ruského jazyka se tím chce říct, že nikdo neuhlídá, aby se zase všechno nerozkradlo. I tak, kdyby se toho rozkradlo o něco méně, než je obvyklé, není jasné, jak by si Roskosmos a další společnosti opatřily chybějící technologie, když jim je Západ neprodá. Možná se obrátit na Čínu. Čína je ovšem ve vztahu k Rusku obojaká. Moskevská říše zatížená problémy jí vyhovuje. Jistě je dobré mít nějaké Rusko, které bude zaměstnávat a unavovat Západ. Zas by ale nemělo být moc silné, protože Čína má v této části světa i své zájmy, tak je potřeba vadnoucí Putinovo impérium držet trochu zkrátka.
Kdyby se náhodou nějaké peníze někde našly, vytiskly, vymyslely, stejně je pochybné, že by je dostal Rogozin na své vesmírné hračky. Teď se přece vede válka proti nacistům NATO, Západu, gay průvodům a podobnému zlu, takže veškeré prostředky musí jít na takové účely. To snad každý vlastenec pochopí, ne?
