Alexej Navalnyj FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Naprostá většina české populace vnímá smrt ruského opozičního politika Alexeje Navalného jako důkaz autokratismu současného režimu v Rusku, ukázal nový průzkum CEDMO Trends, který realizuje mezinárodní multioborový hub CEDMO při Univerzitě Karlově. Téměř dvě třetiny lidí také souhlasí s tvrzením, že Navalného úmrtí bylo nařízeno shora a představuje odvetný krok za dlouhodobou kritiku politické reprezentace v Rusku v čele s prezidentem Vladimirem Putinem.
Průzkumy CEDMO Trends se věnují aktuálním společenským událostem. Základ dotazníkového šetření tvoří také neměnná sada otázek, na základě které je možné sledovat trendy vývoje chování populace v oblasti konzumace různých druhů mediálních obsahů se zaměřením na misinformace a dezinformace.
V datech z aktuální dvanácté vlny byl oproti minulým obdobím zaznamenán výrazný nárůst dezinformací namířených proti Ukrajině či Západu, a to i přes skutečnost, že protizápadní a protiukrajinské narativy v žebříčku respondenty zaznamenaných dezinformací dlouhodobě vedou, uvedli autoři výzkumu v tiskové zprávě.
Zprávu o úmrtí ruského opozičního politika Alexeje Navalného zaznamenalo v polovině února 86 procent respondentů. Naprostá většina české populace vnímá jeho smrt jako důkaz autokratismu současného režimu v Rusku. Navalnyj zemřel náhle 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři, která je pokládaná za jednu z nejdrsnějších ruských věznic.
S výrokem, podle kterého životní příběh Alexeje Navalného ukazuje, že Rusko nikdy neupustilo od totalitních praktik věznění a likvidace politických oponentů, souhlasilo 74 procent dotazovaných. 65 procent také souhlasí s tvrzením, že Navalného úmrtí bylo nařízeno shora a představuje odvetný krok za dlouhodobou kritiku politické reprezentace v Rusku v čele s prezidentem Vladimirem Putinem.
„Pokud bychom si chtěli představit někoho, kdo je vůči západním narativům o osudu Alexeje Navalného spíše skeptický, vykreslili bychom ho jako staršího člověka, který se považuje za konzervativně smýšlejícího. Ve sněmovních volbách 2021 pravděpodobně volil strany SPD nebo KSČM a v prezidentských volbách 2023 Andreje Babiše,“ komentoval zjištění průzkumu datový analytik Lukáš Kutil.
„Překvapivé však je, že u zmíněných starších ročníků, zejména nad 65 let, se objevila i skepse vůči teorii o Kremlem nařízené Navalného vraždě. Do jejich odpovědí se zřejmě propisuje nižší mediální gramotnost a s ní i související slabší důvěra v média, což paradoxně vede k odpovědím popírajícím žitou zkušenost s totalitním režimem,“ dodal.
Průzkum také zkoumal dezinformace, které se šířily s cílem poškodit veřejný obraz manželky zemřelého opozičníka Julije Navalné. Diskreditační kampaň se podle autorů průzkumu rozpoutala poté, co Julija Navalná zveřejnila 19. února video, v němž se zavázala pokračovat v politické práci svého zesnulého manžela pro „svobodné Rusko“ a vyzvala Rusy, aby se za ni postavili.
Lživé zprávy o ní kolovaly evropskými zeměmi prostřednictvím prokremelských komunikačních kanálů již před smrtí Navalného, po zveřejnění videa ale zesílily. Týkaly se například údajného nového vztahu Navalné. Objevila se i lživá historka, že namísto žalu cítila vdova štěstí, že se „konečně stala středem pozornosti celého světa“.
Šířila se i deepfake nahrávka, na které ji údajně matka Alexeje Navalného obviňuje z odpovědnosti za smrt svého syna. V záznamu se také objevuje obvinění, že Navalná přinutila svého manžela Alexeje, aby na ni převedl své bankovní účty.
„Kdybychom si z události úmrtí Alexeje Navalného, jak se objevila v médiích, chtěli vzít nějaké ponaučení, může to být třeba toto: informační a dezinformační mediální prostor je přesycený. Přičteme-li k němu osobní faktory, které při formování názoru vcházejí do hry, klidně můžeme sami dojít k poměrně paradoxním závěrům. Dopřejme i ostatním tuto možnost. Zejména jedná-li se o reálně komplexní situace, jako například příběh o smrti člověka, kterého jsme nikdy neviděli, komunikovaný do společenského prostoru zmítaného válkou skrze mezinárodní média, která jednoduše nelze očistit o jejich geopolitickou příslušnost,“ zhodnotil Kutil.
