Většina obyvatel Německa hledí do budoucnosti pesimisticky. V roce 2016 očekávají zhoršení hospodářské situace i silnější rozpory v Evropské unii. Obavy u nich vyvolává také pokračující uprchlická krize a teroristická hrozba ze strany radikálního hnutí Islámský stát. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti GfK, jehož výsledky zveřejnil na svých webových stránkách deník Die Welt.
S obavami hledí do budoucnosti 55 procent Němců, zatímco loni to bylo jen 31 procent. Nejpesimističtější jsou lidé mezi 35 a 55 lety, z nichž 83 procent očekává horší časy. Největší naděje vkládají do budoucnosti mladí lidé do 35 let, pozitivně vidí příští rok 58 procent z nich.
Obavy z budoucnosti vyvolává podle GfK především zhoršená bezpečnostní situace v Evropě. „Současná humanitární krize a rostoucí strach z teroristických útoků obyvatelstvo hluboce znejistily, takže lidé pochybují o pozitivní budoucnosti,“ uvedl sociolog a ředitel německé pobočky GfK Ulrich Reinhardt, který v této souvislosti mluví o návratu „německé úzkosti“.
Obavy panují ale také ze zhoršení hospodářské situace: 79 procent Němců je přesvědčeno, že se zemi povede hůř než letos. V roce 2014 mělo tuto obavu 66 procent respondentů a předloni 59 procent. „Především výdělečně činní lidé se obávají další zátěže, myslí si, že si nedokážou udržet svůj životní standard,“ říká Reinhardt. Současně odhaduje pokles spotřebitelských výdajů a nárůst spoření jako rezervy pro horší časy.
Více než dvě třetiny Němců (70 procent) mají také obavy z toho, že v příštím roce zesílí rozpory v EU. Loni mělo tyto obavy 60 procent respondentů. Lidé očekávají spory mezi členskými státy o hospodářskou politiku i o přístup k uprchlíkům.
„Lidé vnímají, co se děje při volbách v Polsku, Francii, Maďarsku, Rakousku, Švédsku, Velké Británii, Dánsku nebo ve Švýcarsku. Všechny tyto volební výsledky reagují na velkou nejistotu mezi evropským obyvatelstvem, strach o vlastní prosperitu, strach z infiltrace cizinců,“ vysvětluje Reinhardt.
Z průzkumu rovněž vyplývá, že důvěra v politiky je nejnižší za poslední dobu. Podle názoru 87 procent respondentů budou navíc politici i nadále ztrácet podporu (v roce 2014 si to myslelo 81 procent a o rok dříve 77 procent dotazovaných).
