Policie podle Seznam Zpráv navrhla obžalovat učitelku, která před žáky lhala o válce na Ukrajině. Tomáš Čermák, miláček dezolátů, dostal pět a půl roku za podporu a propagaci terorismu. Doufejme, že tyto dva příklady znamenají, že náš stát konečně pochopil, že se skutečně musíme ruské hybridní válce důsledně bránit.
Čermák na svém videu vybízel diváky, aby aktivně, i za použití násilí, zabránili přijetí nové podoby pandemického zákona. „Nemůžeme chodit každý týden někam protestovat a mrznout tam… Uděláme plán, musíme se spojit všichni a udělat pořádný uragán… Musíme těm dobytkům zarazit tipec… Vyneseme je za rypáky a naházíme je do řeky a zbavíme se jich jednou provždy. Nějaká mírová cesta, nějaké právo, neudělá nic,“ prohlašoval například. Výsledkem je nyní trest pět a půl roku.
Na výroky učitelky Martiny Bednářové upozornily právě Seznam Zprávy. Žáci si ji nahráli přímo při hodině, kdy například tvrdila, že „v Kyjevě se nic neděje“. Na argumenty, že děti viděly, že ve městě hoří, odpověděla, že Česká televize je zaujatá a podobná média řídí George Soros. Byla propuštěna, byla obviněna z trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy a nyní kriminalisté navrhli, aby byla obžalována.
Kvůli popírání masakru v Katyni dostal nedávno podmínku i stalinista Josef Skála, spolu s ním si ji od soudu odnesli i Vladimír Kapal a Juraj Václavík. „To nebyla diskuze, byla to jasná propagandistická exhibice za hranicí zákona, která od začátku do konce směřovala pouze k jednomu: aby posluchače, který bude mít tu smůlu, že si relaci zapne, přesvědčila o tom, že v Katyni se ani tak moc nestalo, a pokud stalo, tak za všechno mohou Němci, protože Sovětský svaz přece v rámci druhé světové války ani jiné žádné válečné zločiny nespáchal,“ řekl k tomu soudce Tomáš Hübner.
Všechny tři případy mohou napovědět, že se třeba konečně dostáváme do situace, kdy lidé budou muset být zodpovědní za své výroky. Na sociálních sítích najdeme spoustu výzev k násilí velice podobných tomu, jaké pronášel Čermák. Autorka tohoto textu by mohla přidat další desítky ze své e-mailové schránky. Spousta lidí si myslí, že když jsou schovaní za monitorem, mohou říkat nebo psát, co chtějí. Jenže svoboda není anarchie a možnost páchat trestné činy, například vyhrožovat někomu smrtí.
Všichni výše jmenovaní jsou samozřejmě opravdovými mučedníky ruské dezinformační scény. Jak jinak. Dozvíme se totiž, že jsou souzeni za „jiné názory“. Dokud ale nebude naprosto jasné, a to i u soudů, že lež skutečně není totéž co jiný názor, nikam se nepohneme.
Vláda se k boji s dezinformacemi staví stále dost zdrženlivě právě proto, že poté čelí enormnímu tlaku dezinformačních a údajně konzervativních médií (slovo konzervativní je ale v jejich případě v podstatě vždycky nesmysl). A tak je dobře, že víme, že alespoň některé složky státu, a to včetně moci soudní, zjevně budou podobné excesy trestat. Všichni ti „hrdinové za monitorem“, kteří potom jiným přejí smrt, vyzývají k lynčování nebo lžou dětem z pozice moci, tedy z pozice učitele, si možná konečně uvědomí, že to není beztrestné.