Generální ředitel Vězeňské služby (VS) Petr Dohnal se kvůli postupu Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze ohledně případu uvězněného bývalého hejtmana Davida Ratha v teplické věznici obrátí na Nejvyšší státní zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti. Postup pražského VSZ považuje Dohnal za nestandardní a má za to, že zastupitelství zasahuje do pravomocí Vězeňské služby.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v ČT v neděli řekla, že ústecké krajské státní zastupitelství shledalo v teplické věznici ohledně Ratha pochybení. Krajský státní zástupce Radim Kadlček pak uvedl, že dozorová prověrka ve věznici loni 11. listopadu zjistila porušení pravidel pro odsouzené při nošení svého oblečení a zákona, podle nějž mají odsouzení ve vězení stejná práva. Odhalila i pochybení v umístění vězně.

„Jsem velice překvapen, že státní zastupitelství mělo potřebu dle mého názoru tuto pseudokauzu medializovat, aniž o údajném pochybení věznice předem informovalo mě jako přímého nadřízeného ředitele teplické věznice, případně ministryni spravedlnosti,“ řekl dnes Dohnal. Odmítl, že by byl Rath privilegovaným vězněm, že by měl nadstandardní celu nebo že by se nějak stavebně vylepšovala. Postavil se za ředitele teplické vazební věznice Petra Blažka.

Podle Dohnala se v listopadu do věznice v Teplicích dostavila zástupkyně VSZ v Praze a mimo jiné u Blažka zjišťovala, na jakou pracovní pozici bude Rath zařazen. Ředitel uvedl, že Vězeňská služba má dlouhodobě nedostatek lékařů. Rath by tak za restriktivních podmínek mohl pracovat jako lékař ve věznici. Kontrola ale údajně Blažkovi důrazně odpověděla, že taková práce pro Ratha nepřichází v úvahu. Rath se už před nástupem do věznice zmínil, že by chtěl ve vězení pracovat jako lékař.

„Takovéto jednání ze strany představitelů VSZ v Praze bychom museli považovat za nepřípustné zasahování do činnosti bezpečnostního sboru, jímž Vězeňská služba je. Jediný, kdo může rozhodovat o pracovním zařazení vězňů, je Vězeňská služba. Jednalo by se o výrazné vybočení z pravomocí dozorového státního zástupce,“ řekl Dohnal. Blažek mu prý také řekl, že věznici šéfuje od roku 2011, ale nepamatuje, že by někdy přijel zjišťovat podmínky některého z vězňů někdo z pražského VSZ, dřív se ani nestalo, že by se státní zástupce vyjadřoval k zařazení vězně na pracovní pozici. „Tento stav vnímáme jako velice nestandardní a jako vážný,“ uvedl Dohnal. Dodal, že snahy zasahovat do činnosti Vězeňské služby vnímá jen od pražského VSZ, žádné podobné signály od ředitelů moravských věznic, jež spadají pod olomoucké VSZ, Vězeňská služba neregistruje.

„Odsouzený Rath v žádném případě není žádným VIP vězněm, kterému by ředitel věznice nějak nadržoval,“ řekl Dohnal. Věznici zastupitelství například vytýkalo, že Rath je stále v Teplicích a nebyl přeřazen do věznice s vysokým stupněm zabezpečení, kde si má trest odpykávat. Ředitel VS ale řekl, že Rath po nástupu do věznice loni v říjnu se svým zařazením nesouhlasil a podal k soudu návrh na umístění do nižšího stupně zabezpečení. Soud o tom bude rozhodovat 16. ledna. Vyhláška ministerstva spravedlnosti v takových případech podle Dohnala přímo říká, aby vězeň byl do doby rozhodnutí soudu ve věznici nejbližší danému soudu, což je v Rathově případě soud v Teplicích. „Jiný postup by byl z hlediska vyhlášky nejen nesprávný, byl by i nelogický a pro stát zcela neekonomický a rovněž bezpečnostně rizikový, jelikož vězni by trávili čas na eskortách,“ konstatoval Dohnal. Uvedl, že odnepaměti je běžnou praxí, kterou nikdo, dozorové státní zástupce nevyjímaje, nezpochybnil, že vězeň čekající na soud zůstává v nejbližší věznici, kde jsou mu simulovány podmínky odpovídajících stupni jeho zařazení. „Kdyby chtěl ředitel věznice odsouzenému Rathovi jakkoliv nadržovat, mohl by ho dle svých pravomocí rovnou umístit do nižšího stupně zabezpečení,“ řekl Dohnal.

Vyvracel i další tvrzení státního zastupitelství o údajném pochybení věznice, když nechali Ratha nosit džíny. Rath měl povolené civilní kalhoty na výtvarný kroužek, řekl Dohnal. Označil za běžné i v dalších věznicích, že odsouzení mají na sport civilní boty a civilní svršky při výtvarných či pracovních činnostech, kdy by si mohli ušpinit vězeňský oděv, v němž musí trávit celý den. Další vězni mají civilní součásti oděvu i ze zdravotních důvodů. Nošení civilních svršků musí mít opodstatnění a vždy ho musí vězni věznice povolit. Takových vězňů jsou podle Dohnala „desítky“.