![Ruský voják. Ilustrační foto](https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/fly-images/489955/Iveco_LMV_Lynx_of_the_Russian_Airborne_Troops_14-1440x810-c.jpg)
Ruský voják. Ilustrační foto FOTO: Mil.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Mil.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
![](https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/fly-images/839691/Jandourek-100x100-c.png)
Regionální ombudsman pro lidská práva Altajské oblasti Anton Vasiljev odpověděl během rozhovoru s novináři také na otázky, zda nápravná zařízení v regionu vytvářejí nesnesitelné podmínky pro vězně, aby souhlasili s podpisem smlouvy o vojenské službě. Vasiljev prý byl „takovými zprávami znechucen“, protože je tomu údajně naopak.
„Když navštěvujeme nápravné kolonie v regionu, nedovedete si představit, kolik je tam lidí, kteří chtějí odejít do SVO (speciální vojenské operace, tedy války na Ukrajině, pozn. red.). Jsou tam i tací, kteří tam už byli, vrátili se, znovu se ocitli za mřížemi a znovu chtějí sloužit. Z nápravných zařízení přichází obrovské množství žádostí. Proto jsem přesvědčen, že rozhodně nikdo není nucen jít do války nebo že by kvůli tomu vytvářel neúnosné podmínky. Sami vězni po tom touží,“ tvrdí Vasiljev.
Provádět nábory vojáků ve věznicích na ukrajinskou frontu začal Jevgenij Prigožin pro svou Skupinu Wagner a ruské úřady v tom pokračují. Zdá se, že zájem vězňů o obdržení milosti od Vladimira Putina, výmaz trestu a peníze za vojenskou službu už značně poklesl. Kromě toho je velké množství případů, kdy omilostněný trestanec, pokud službu na frontě přežije, pokračuje po návratu do civilu ve vážné trestné činnosti.
Server Nastojaščeje vremja v září popisoval množící se případy zločinů, které navrátilci páchají. „Jen v posledním srpnovém týdnu zabili dříve odsouzení ruští vojáci vracející se z války čtyři lidi, z toho dvě děti. Mezitím ruský nejvyšší soud vypracoval návrh zákona, který má pozastavit trestní řízení již ve fázi soudu proti těm, kteří byli povoláni do vojenské služby nebo podepsali smlouvu s ministerstvem obrany,“ píše web.
Například čtyřicetiletý Vladimir Alexandrov byl před odchodem do války několikrát odsouzen, a to nejen za podvody a krádeže, ale také za loupeže a vyhrožování smrtí. Naposledy byl v roce 2022 odsouzen za znásilnění. Byl poslán do trestanecké kolonie a o půl roku později byl omilostněn. Po návratu zavraždil jedenáctiletou dívku a zřejmě ji předtím sexuálně zneužil. Byl zadržen na letišti, když se pokusil odjet do války na Ukrajinu, a skončil ve vyšetřovací vazbě.
Artem Bučin, který se vrátil z války, uškrtil sedmadvacetiletou Jekatěrinu Serebrennikovovou a její šestiletou dceru z prvního manželství Nasťu. Přesně dva roky předtím znásilnil a zabil zdravotní sestru Taťánu Rekutinovou. Dostal dvacet let, ale neodseděl si ani rok, protože podepsal smlouvu s ministerstvem obrany. Po půl roce se vrátil omilostněný. Jekatěrina byla jeho manželka, která se s ním pak rozvedla. Po návratu z fronty se k němu zase vrátila, ale nenechala ho u sebe bydlet. Vrátil se zase na Ukrajinu, ale utrpěl zranění a byl zase zpět.
„A co bude dál? Řekli nám, že jelikož má platnou smlouvu, bude dál válčit. Bez soudu! Bez trestu! Jak je to možné? V bytě prý byla spousta lahví od piva. Nejspíš byl opilý. Artem na Káťu žárlil, myslel si, že ho podvádí, zatímco on se hádal,“ vypráví jedna ze sousedek, kterou redakce označuje jako Jelenu.
V dubnu letošního roku novináři webu Vjorstka odhadli, že za poslední dva roky zemřelo nejméně 107 lidí a dalších sto přežilo, ale bylo vážně zraněno v důsledku zločinů účastníků války na Ukrajině, kteří se vrátili do Ruska. Počet těchto obětí se neustále zvyšuje. Oběťmi jsou nejen blízcí, ale i zcela cizí lidé.
„Mají postpenitenciární trauma, válečné trauma. Nikdo s nimi nepracoval. Neexistuje žádná socializace. Neodseděli si svůj trest, vědí, že jsou beztrestní. Vědí, že mohou zabíjet, loupit, řezat, znásilňovat, koho chtějí, protože už neexistuje příčinná souvislost mezi zločinem a trestem. Vědí, že jakmile se zaklapnou pouta, přijde prohlášení „chci jít do SWO“ – a svoboda. A navíc se jim tvrdí, že jsou nová elita,“ říká Olga Romanovová, zakladatelka nadace Sedící Rusko.