KOMENTÁŘ / „Je to kampaň!“ K tomuto univerzálnímu výkřiku svého gurua se v nedělní Partii na CNN Prima News přihlásil místopředseda hnutí ANO a sněmovny Karel Havlíček, když na otázku týkající se negativního předvolebního boje odpověděl: „Vzpomeňte si, jak to bylo před čtyřmi lety, kdy se argumentovalo mrtvými v době covidu, kdy neuvěřitelně drze nám připisovali, že je naší vinou, že tady zemřelo třicet tisíc (lidí, pozn. red.).“

Před čtyřmi lety byla dlažba pražského Staroměstského náměstí pomalována třiceti tisíci kříži. Šlo o pietní gesto věnované obětem covidu v České republice. Každému, kdo je schopen dohlédnout za naše hranice, je jasné, že to bylo příliš. V době, kdy lidé přicházeli na Staroměstské náměstí s růžemi a svíčkami, možná ani některé dnešní Babišovy (znovu)stoupence nenapadlo, že se tehdejší premiér opět stane jednoznačným favoritem voleb.

V roce 2021 zemřelo 139 891 obyvatel Česka, nejvíce od konce druhé světové války. V nedělní debatě jsme se dozvěděli, že je drzost to připisovat hnutí ANO, které tehdy zemi řídilo. Jenže pokud by to měl na svědomí „pouze“ samotný covid, proč nadúmrtnost v České republice byla během pandemie jedna z nejvyšších v Evropě? Byl tady virus agresivnější? Mají Češi obecně chatrnější zdraví než většina ostatních evropských národů?

Nic z toho se nedá doložit. Co si však lze přečíst černé na bílém, jsou zmatečné výroky a rozhodnutí „ode zdi ke zdi“, které provázely Babišův kabinet od začátku covidové krize až do parlamentních voleb na podzim 2021. Člověk by při tom, jak si to tehdejší vláda zjednodušovala vyhlašováním lockdownů, nouzových stavů a bezpočtu dalších, mnohdy obskurních omezení, čekal onačejší výsledky. Jenže…

Syn, frustrovaný z toho, že rok a půl nemohl pořádně do školy ani na trénink, svérázné počínání vlády pod vedením krizového manažera, který se svého času chlubil, že je best in covid, zaznamenal. Výčet je enormně dlouhý, ale natolik vypovídající, že bylo opravdu těžké udělat výběr. Netvrdím, že všechno z toho přímo přispělo ke smrti lidí, ale minimálně způsobilo, že rozhodnutí vlády mnozí po čase přestali brát vážně. Zavzpomínejte si.

Rok 2020:

14. března – Babiš ráno na Twitteru dementoval spekulace, že se mají zavírat obchody.

15. března – vláda vyhlásila první lockdown, včetně zavření většiny obchodů. Opatření byla oznámena zhruba hodinu předtím, než začala platit.

7. dubna – vláda otevřela jako první hobbymarkety, jejichž největší síť vlastní Babišův přítel Jiří Šimáně.

14. dubna – vláda představila kontroverzní plán rozvolňování, do nějž prakticky opomněla zahrnout školy. Ty byly s výjimkou několika ročníků až do konce školního roku de facto zavřené.

24. dubna – Babiš v jednom z rozhovorů prohlásil, že jeho vláda zachránila tisíce mrtvých.

5. června – Babiš se na tiskové konferenci vysmál opozici, která po vládě požadovala přípravu na další fáze epidemie. Slíbil, že už nikdy nebudou žádná plošná opatření.

19. srpna – Babiš se naštval na ministerstvo zdravotnictví ohledně nošení roušek a řekl, že nechápe, co z ministerstva vypadlo.

31. srpna – Babiš na Bledském strategickém fóru prohlásil, že jsme „best in covid“.

2. září – koronavirem se nakazila hlavní hygienička Jarmila Rážová, Babiš s ní byl v kontaktu. Do karantény ale nemusel, protože na Úřadu vlády ČR jsou podle něj „vysoké stropy“.

17. září – Babiš si ve sněmovně postěžoval, že opozice chce řešit covid. On že by chtěl raději řešit zahrádkářský zákon.

8. října – vláda na tiskové konferenci vyhlásila nová opatření, mimo jiné vypnutí Wi-Fi v částech obchodních center nebo zastavení profesionálního sportu.

9. října – ministr zdravotnictví Roman Prymula řekl, že předchozí den vyhlášená opatření nebudou účinkovat, i když ještě ani nezačala platit.

12. října – vláda přišla s dalším zpřísněním opatření, které de facto vynulovalo předchozí zpřísnění. Babiš pronesl legendární slovní konstrukci o muži s matematickým modelem.

18. října – ministryně sociálních věcí Jana Maláčová řekla o Babišovi, že je debil.

19. října – vláda měla tiskovou konferenci, kde zaznělo, že v příštím týdnu až dvou nebude vyhlašovat nová opatření.

21. října – vláda měla po mimořádném jednání další tiskovou konferenci, kde oznámila uzavření některých obchodů (květinářství a hobbymarketů však nikoli) a služeb.

26. října – vláda vyhlásila novou sadu opatření, například noční zákaz vycházení či kosmetickou úpravu výjimek ze zavření obchodů.

29. listopadu – po debatě, která trvala celý týden a kdy každý člen vlády říkal trochu něco jiného, bylo oznámeno, že se 3. 12. otevřou restaurace, obchody, služby a větší část škol.

6. prosince – Babiš v „Čau, lidi“ prohlásil, že za začátek opětovného růstu epidemie můžou neukáznění občané, pražský primátor Zdeněk Hřib a jakýsi Isaac, majitel baru, kde byla porušena vládní opatření.

7. prosince – vláda zkrátila otevírací dobu restaurací.

10. prosince – vláda po sérii bizarních kroků omylem rozhodla o zákazu pití kávy z kelímku. Ministr zdravotnictví Jan Blatný nechtěně vyhlášené opatření z epidemického hlediska obhajoval tím, že konzumace kávy bez roušky či respirátoru venku je nebezpečná.

13. prosince – místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček prohlásil, že protože vláda chtěla občanům situaci ulehčit, trochu se do ní zamotala.

14. prosince – zákaz pití kávy na veřejnosti byl slavnostně zrušen. Bylo oznámeno, že se od 18. 12. opět zavřou restaurace, obchody a služby ale zůstanou otevřené.

Rok 2021:

16. února – Havlíček řekl, že vláda zkusí otevřít obchody a za 14 dnů když tak zatáhne za brzdu. Návrh podle něj schválila Rada vlády pro zdravotní rizika.

17. února – Babiš řekl, že otevření obchodů by byla šílenost, přitom je ale předsedou Rady vlády pro zdravotní rizika. Blatný na tiskové konferenci prohlásil, že situace je vážná a možná dojde ke kolapsu nemocnic.

26. února – vláda vyhlásila nový nouzový stav a přistoupila k dalším opatřením. Například se od 1. 3. bude muset běhat s rouškou a až na výjimky nebude možné opouštět obec. Květinářství a hobbymarkety zůstanou otevřené, továrny budou i nadále fungovat téměř bez omezení. Éra dvou chirurgických roušek skončila 46 hodin po svém začátku.

3. března – ve sněmovně neprošel návrh poslanců TOP 09, že by se mělo řešit kolabující zdravotnictví. Proti mimo jiné hlasovali i poslanci ANO.

5. března – Blatný na tiskové konferenci řekl, že po 21. 3. by se mohla rozvolnit některá opatření a že se situace buď zlepší, bude stagnovat, nebo se zhorší.

21. března – Babiš se v pořadu Čau, lidi pochválil, že mu jde skvěle mikromanagement.

14. dubna – ministr vnitra Jan Hamáček oznámil, že za pět dnů odletí do Moskvy jednat o dodávkách vakcíny Sputnik V. MInistr zdravotnictví Petr Arenberger řekl, že jestli budeme zlobit, budeme nosit respirátory i v létě. Zároveň odpověděl poslanci Dominiku Ferimu na dotaz, kdy se k očkování dostanou lidé kolem třiceti let věku, že je moc zvídavý.

3. května – vláda oznámila, že od 10. 5. budou znovu otevřené lyžařské vleky.

1. září – Babiš na Twitteru uvedl, že jsme jako V4 znovu best in covid.

Pomohl by jen zázrak

A tak dále a tak dále. Není divu, že k tomu, aby covidová bilance v Česku dopadla lépe, mohl přispět jedině zázrak. Paradoxem je, že Švédsko, které velká část Evropy odsuzovala kvůli příliš benevolentnímu přístupu k opatřením, dopadlo v nadúmrtnosti během covidu v rámci Evropy nejlépe. Tam zkrátka ve správný čas přijímali správná opatření.

O to víc vyniklo neumětelství Babišovy vlády, která si vzala na pomoc všechny myslitelné i – jak jsme viděli – nemyslitelné nástroje, a stejně selhala. Pud sebezáchovy by měl v době krize velet vyhnout se něčemu takovému velkým obloukem. Více než třicet procent voličů jsou ale podle předvolebních průzkumů sebevrazi.