KOMENTÁŘ / Mnohé komentáře k debatě viceprezidentských kandidátů se shodly na tom, že byla civilní, a proto tak trochu nudná. Je zvrácené, že si vlastně takto přejeme osobní útoky, kterých jsme byli svědkem v debatách Donalda Trumpa s Joem Bidenem a Kamalou Harrisovou. Je sice pravda, že jak Vance, tak Walz hojně neodpovídali na to, na co byli tázáni, ale přesto byla z jejich strany alespoň patrná snaha bavit se o problémech a ne o tom, komu chodí na setkání s voliči víc lidí. Zajímavé v tomto ohledu bylo, že ani jeden přímo neodpověděl na otázku, zda by jako viceprezidenti podpořili preemptivní úder Izraele na Írán.

Ponechme stranou, že samotná otázka je trochu zvláštní. Preemptivní úder je takový, který odvrací bezprostředně hrozící útok. Jednalo by se tedy třeba o cílené útoky na odpalovací zařízení. Problém s takovým postupem je daleko spíš v tom, že je pro něj potřeba mít velice detailní a spolehlivé zpravodajské informace. Rakety lze připravit k odpalu a odpálit dřív, než by stihlo letectvo IDF zareagovat. Možná byl míněn spíš úder preventivní, mající zabránit Íránu v získání jaderné zbraně.

Vance i Walz hlavně útočili na Harrisovou a Trumpa

Otázku ohledně podpory případného izraelského úderu na Írán oba využili k útoku na prezidentského kandidáta a kandidátku druhé strany. To byl ostatně leitmotiv celé debaty. Vance s Walzem nekritizovali přímo jeden druhého, ale snažili se strefovat spíš do lídrů kandidátky.

Dále čtěte

Česko a Západ nad propastí? Chcete-li pochopit problémy současného světa, kupte si naši novou knihu

Pořiďte si v našem e-shopu novou knihu Nad propastí. Česko a Západ v boji o svobodu a demokracii, kterou jako editor…

Otázka na Izrael tak Walze, který reagoval jako první, vedla ke zdůraznění toho, jak málo Trump vnímá význam spojenectví a jak nestálý v úřadě byl. Vance pak kritizoval Harrisovou za to, že její [sic] administrativa uvolnila zmrazených 100 miliard dolarů Íránu. To se přitom stalo v rámci tzv. jaderné dohody už za Baracka Obamy.

Přímo izraelský úder nepodpořil ani jeden

Co se týče podpory Izraeli, tak se oba omezili na poměrně obecná prohlášení. Tim Walz zdůraznil, že Spojené státy by za vlády Harrisové byly pevnějším spojencem a že by udělaly vše pro ochranu svých i spojeneckých vojáků. Opět šlo především o narážku na Trumpa a jeho transakční vztah ke spojeneckým vazbám.

Vance byl přeci jen o něco konkrétnější, když řekl, že je na Izraeli, aby si vyhodnotil, co je třeba udělat, aby zajistil svou bezpečnost. Dodal, že USA by měly vždy podpořit své spojence, kdekoliv bojují proti zlotřilcům. Rozhodného ano jsme se ale nedočkali ani od něj, byť se z jeho odpovědi dá vyčíst, že by byl spíše pro.

Podpora Ukrajiny a podpora Izraele

Spojené státy čeká v příštích měsících a možná i letech několik významných zkoušek. Podpora Ukrajiny, Izraele a v dohledné době možná i Tchaj-wanu bude pro americké spojence i protivníky důležitým signálem. Je politováníhodné, že právě o Ukrajině vlastně mluvil jen náznakem Tim Walz, když kritizoval Trumpa za jeho náklonost k Putinovi.

Dále čtěte

Premiér Petr Fiala: Česká republika jednoznačně odsuzuje íránský útok na Izrael

Česká republika jednoznačně odsuzuje úterní útok Íránu na Izrael, je to další eskalace napětí na Blízkém východě. Novinářům to po…

Debata byla, jak už bylo uvedeno, daleko víc o tématech a programu než předchozí debaty prezidentských kandidátů. Je asi přirozené, že vzhledem k tomu, jak byl útok Íránu na Izrael čerstvý, tak tohle zahraničněpolitické téma dominovalo. Bohužel jsme neslyšeli skoro nic o Urajině a vlastně nic o NATO a Tchaj-wanu. Je asi jasné, že pro americké voliče to nejsou klíčové otázky, ale pro americké spojence je to naopak to nejdůležitější.