HISTORIE / Hluboká noc vědci Wilhelmu Conradu Röntgenovi nestačí. Pro svůj experiment potřebuje naprosto dokonalou tmu. Katodovou trubici proto zabalí do černého papíru, aby ani nejmenší světlo z výbojů nenarušilo jeho pokus. Náhle ustrne a jeho soustředěný výraz se změní na udivený. Neuklizené stínítko na stole potřené chemikálií začalo zeleně světélkovat. Znamená to, že existují neviditelné paprsky, které neprůhlednou látkou dokážou prostoupit? 

Nový objev nedal německému fyziku Röntgenovi spát. Od osudné noci 8. listopadu 1895 celých sedm týdnů strávil ve své laboratoři, aby tajemství neznámých paprsků, které pojmenoval X, rozluštil. Mezi katodu a stínítko zkoušel vkládat různé předměty a zkoumal, zda jimi záření projde. Nejvíce ho fascinovalo, když do cesty paprsků umístil svou ruku a na stínítku si mohl prohlédnout své kosti. Oporu při svém bádání nalézal ve své obětavé manželce Anně, která dohlížela, aby nepadl hlady ani vyčerpáním. Starala se o něj, nosila mu do laboratoře teplé jídlo a stala se jeho pravou rukou. Její levou končetinu vědec využil taky. 

Pár dnů před Vánocemi toho roku, 22. prosince 1895, ji požádal, aby na fotografickou desku položila svou levou dlaň. Netrvalo dlouho, a vůbec první rentgenový snímek byl na světě. Röntgenovo nadšení neznalo mezí. Jeho manželka ale prý takovou radost z výsledku pokusu neměla. „Právě jsem viděla svou smrt!“ vykřikla při pohledu na kostru své ruky a od té doby už práh laboratoře svého muže překročit nechtěla.

Čert se utrhl ze řetězu

Zpráva o nově objeveném záření se rychle stala celosvětovou senzací mezi vědci i širokou veřejností. „Dne 1. ledna jsem rozeslal separáty své práce a tím jsem vlastně pustil čerta ze řetězu. Napřed rozvinuly naplno reklamu vídeňské, potom jiné noviny. Byl jsem za několik dnů vším otráven na nejvyšší míru hlavně proto, že jsem podle novinových zpráv nemohl vlastní práci vůbec poznat,“ povzdechl si Röntgen na počátku roku 1896. 

Dále čtěte

„Exotická“ brambora nejprve málem otrávila šlechtice, pak ji měli za afrodiziakum i lék

HISTORIE / Angličtí páni si v roce 1586 zvědavě prohlížejí exotickou delikatesu, která je jim slavnostně předkládána na hodovní stůl.

Svůj fenomenální objev si nikdy nenechal patentovat. Přál si ho odevzdat všem, aby z něj celé lidstvo mohlo mít prospěch. Sám Röntgen po celý život zůstal skromným badatelem, nestál o uznání ani čestné tituly. „Pomíjející,“ odmítl jedním slovem povýšení do šlechtického stavu. V roce 1901 obdržel vůbec první Nobelovu cenu za fyziku „za významný objev paprsků, které byly na jeho počest pojmenovány rentgenovými“. Finanční odměnu se rozhodl věnovat akademické půdě.

Během válečných let se svou ženou a osiřelou neteří trpěli chudobou a nedostatkem jídla, ani tehdy ale žádné peníze od svých přátel nepřijal. Muž, který světu umožnil nahlédnout pod povrch života, zemřel jako chudý člověk v roce 1923 v 77 letech na rakovinu tlustého střeva – možná způsobenou právě „jeho“ paprsky. 

Rentgenové šílenství

Objev doposud neznámých paprsků, v anglicky mluvících zemích dodnes označovaných jako X-ray, se bleskově šířil nejen mezi vědeckými odborníky, ale i laickou veřejností a napříč světem vzbudil doslova rentgenovou horečku. Rodily se nové a nové kuriózní přístroje a lidé je s nadšením používali. 

Dále čtěte

Kupte si knihu Bohumila Doležala: Jak ubránit normální svět

Česká republika i celý svět prošly v předchozích letech mnoha turbulentními změnami. Jen pár měsíců po vzniku vlády Petra Fialy…

Třeba jistý bostonský lékař jménem Jacob Lowe si v roce 1927 nechal patentovat vynález s názvem „Foot-O-Scope“, který se záhy stal hitem mezi majiteli obchodů s obuví. Nové zařízení totiž umožňovalo pomoci lidem v rozhodování, jaké si mají koupit boty, aby dobře seděly. Stačilo jen do přístroje vsunout chodidlo, nechat na sebe pustit proud paprsků a podívat se okýnkem, zda nová bota nedeformuje nohu. Zvláště děti prý tento vynález milovaly. Nevědělo se, že když si například mladá dívka vyzkouší vícero párů bot, než najde ty pravé, dostane takovou dávku záření, že to může zastavit její růst.

Neobvyklý aparát se začal objevovat i v kadeřnictvích vedle vysoušečů vlasů. Nesl název Tricho a svým zákaznicím sliboval, že jim bezbolestně odstraní ze rtů i tváří nežádoucí chloupky. Stačilo se jen na chvilku svěřit do péče moderních paprsků. 

První rentgenový přístroj v českých zemích sloužil také k zábavě. Roku 1896 se stal vyhledávanou atrakcí v restauraci pražského hotelu U Černého koně. Místní hosté si tak mohli krátit čas při čekání na jídlo třeba prohlížením vlastních kostí.

Pletky se smrtí

Nikdo netušil, že pokusy s rentgenovými paprsky jsou vlastně hrátky se smrtí. Vědci se zpočátku domnívali, že paprsky pouze neškodně projdou tělem. Až postupně si začali všímat nárůstu případů popálenin, onemocnění a smrtí u lidí, kteří s paprsky pravidelně přicházeli do styku. Osudnými se staly třeba Clarenci Madisonu Dallymu, spolupracovníku Thomase Alvy Edisona. Při pokusech s rentgenovým zářením si popálil obě ruce, v marné snaze ho zachránit mu je museli lékaři amputovat a nakonec ho zabila rakovina. 

Lékaři a biologové dokázali až v druhé polovině 20. století plně rozpoznat nebezpečí neviditelného záření a upozornit na to, že nadměrné používání paprsků poškozuje kožní buňky, způsobuje popáleniny, či dokonce může spustit rakovinové bujení. Až postupem času dokázali měřit a určovat množství záření, jemuž je člověk při pořizování rentgenového snímku vystaven. Dnešní pacient tak během rentgenu přijme malý zlomek objemu záření v porovnání s lidmi na konci 19. století a v první polovině 20. století. Pozitiva, která přináší možnost podívat se pod povrch kůže a zjistit, co se v těle odehrává špatného, tak už dnes naštěstí jednoznačně převažují nad zdravotními riziky.