Hlavní ruský opozičník, miláček západních médií a neoficiální kandidát na prezidenta Alexej Navalnyj uveřejnil před několika dny na svém blogu video, kde rozkrývá detaily korupční aféry okolo Sellgrenovy vily. Luxusní rezidenční komplex, rozkládající se na padesáti hektarech okolo Vyborgského zálivu nedaleko Petrohradu, nemá patřit nikomu jinému než báťuškovi Putinovi.

Navalnyj, kterého před několika lety během kandidatury na starostu Moskvy přirovnávali k ruskému Obamovi, si nedávno osvojil atraktivní formát video satiry proslavené především v anglosaských zemích. Nenásilnou, téměř komediální formou servíruje divákovi mrazivé informace o propletenci Putinových blízkých, kteří za komplexem stojí. Úsměv člověku během desetiminutové stopáže periodicky tuhne na rtech.

Jedním z hlavních aktérů v kauze je Ilja Traben, petrohradský kriminálník, vyhoupnuvší se na výsluní v 90. letech během Putinova vykonávání funkce petrohradského místostarosty. Bez zajímavosti není ani vlastnictví pozemků, na kterých nyní komplex stojí. Pronajaté je má Sergej Rudnov. syn Putinova blízkého nedávno zesnulého přítele Olega Rudnova.

Od skutečného vlastníka rezidence měla odvést pozornost také jistá firma Sibur. Mnoho práce ale Navalného spolupracovníkům nedalo rozklíčování ani této neznámé. Informace o tom, že plných dvacet procent akcií společnosti vlastnil donedávna Putinův zeť Kiril Šamalov, je veřejně přístupná na wikipedii. Se složitým maskováním si Putin hlavu neláme. Nemusí. Rusové jsou zvyklí.

Navalnyj na ně přesto dlouhodobě apeluje, aby se s do nebe volající arogancí prezidenta a jeho okolí nesmiřovali. Nemá to ale lehké. Proti němu stojí celá armáda šiřitelů kremelské propagandy i obecně apatický národ, pro kterého je despota v čele státu samozřejmostí.

Na to, že Navalnyj šanci stát se prezidentem nikdy nedostane, a dokonce i na to, že mu příští rok nebude kandidatura umožněna, by člověk mohl vsadit krk i jako zběžný pozorovatel. Rusko není Amerika. Na to, jaké překvapení vám nachystají voliči, se tady nehraje. Přesto je neustálé upozorňování a vysvětlování nemorálního a s demokracií zcela neslučitelného chování nejvyšších představitelů země, nezbytné.

Rusko skrývá jako obchodní i politický partner v prudce se měnícím světě netušený potenciál. Dokud bude ale jeho prezident zametat otázky po původu bohatství svých přátel pod koberec stylem „Rusové jsou prostě kreativní lidé“ a velká část Rusů jej i tak bude volit, měli bychom na jakoukoliv formu bratříčkování zapomenout.