Chirurg, tak zní volací znak záchranáře 8. samostatného pluku ukrajinských speciálních sil. Tento muž, který je krymský Tatar a v civilu pracoval jako chirurg, představil dramatické video ze záchrany raněných bojovníků z levého břehu Dněpru včetně specifik bojových úkolů lékaře v řadách speciálních sil.

„Jeli jsme na druhou stranu na člunu se dvěma motory. Jet lodí přes den, když bylo světlo, bylo velmi nebezpečné kvůli dronům a dělostřeleckému ostřelování,“ popisoval výchozí situaci při záchraně raněného spolubojovníka Chirurg.

Dále čtěte

VIDEO: Ukrajinští speciálové zničili nejmodernější ruský systém pro elektronický boj Tirada-2

Operátoři Sil speciálních operací Ozbrojených sil Ukrajiny se na sociálních sítích pochlubili další úspěšnou akcí proti ruským okupantům. Tentokráte se…

Při akci bylo nutno evakuovat dva raněné muže, z nichž jeden byl kvůli značné ztrátě krve neschopen samostatné chůze a na záchranáře musel čekat v zákopech na předmostí na levém břehu Chersonské oblasti.

Zdravotníci tak byli nuceni pro raněného dojít až do zákopu a odtud jej odtransportovat ke člunu. To se přes nepřátelské ostřelování povedlo a ranění byli naloděni.

„Jen jsme odrazili od břehu, dostal se člun do ruské palby, jedna strana byla proražena, jeden z motorů přestal fungovat. Loď navíc začala nabírat vodu a bylo jasné, že se dlouho neudrží, protože byla přetížená. Díky šikovnosti mechanika jsme však dokázali Dněpr překonat,“ přiblížil dramatické okamžiky lékař speciálů.

Těsně u břehu se však loď nakonec stejně potopila a zdravotníci se ocitli i s raněnými po pás ve studené vodě. „Nosili jsme raněné v náručí a předali je pozemním posádkám, aby si je mohli odvézt,“ popsal Chirurg dramatický, ale šťastný konec celé akce.

Během druhé záchranné mise však již tolik štěstí neměli, jejich člun totiž narazil na minu. Při výbuchu zahynul raněný voják, kterého evakuovali, a také jeden z přítomných mechaniků. Další zraněný, kterého převáželi, neměl záchrannou vestu, takže jej lékaři museli držet nad hladinou, aby se neutopil.

„Drželi jsme ho v náručí asi hodinu a půl, než se k nám přiblížila další loď. Neměli jsme ale ani přístroje pro noční vidění, ani infračervené lasery, protože se všechno potopilo s naším člunem. Dal jsem tedy lodi signál bleskem na telefonu, aby si nás všimli,“ řekl na závěr Chirurg.