Ruský opozičník Alexej Navalnyj pokračuje v prezidentské kampani, ačkoliv neví, zda bude státními autoritami ke konečnému klání příští rok připuštěn. Na svém blogu detailně informuje o regionálních výjezdech, které slaví v posledních týdnech nečekaný úspěch. A s úspěchy Putinových kritiků už tradičně přichází problémy. Úřady začaly mítinky zakazovat, množí se také zprávy o hrubém nátlaku na Navalného podporovatele včetně teenagerů, kterým ve školách vyhrožují znemožněním studia na vysokých školách.

Navalnyj se na ruské poměry rozhodl udělat šokující věc. Totiž pozvat voliče ze všech koutů země na setkání, přijet za nimi a na místě spáchat všechno to, co už tak nějak ve slušných demokraciích k volebním kláním patří. Debatovat s občany, nabízet řešení problémů, které se jich bezprostředně dotýkají, pronášet projevy a čekat na reakce, ať už jsou jakékoliv.

V minulých týdnech objel Vladivostok, Novosibirsk, Murmansk, Jekatěrinburg, Omsk a Chabarovsk. Prakticky na všech místech se jednalo o největší politické mítinky, jaké se zde za poslední léta konaly. Počty lidí, kteří na setkání dorazili, se lišily, a třebaže může někomu pár tisícovek na Rusko připadat málo, zdání klame.

Po nedávných komunálních volbách nadšení z úspěchu opozice v Moskvě rychle utichlo, jelikož v regionech opět bodovalo Jediné Rusko. Komentátoři tak regiony tradičně odepsali jako ospalé díry, kde lidem na hodnotách, jako je svoboda a demokracie, nezáleží. Chyba lávky. Navalnyj nyní ukazuje, že jádro společnosti, které apatické není a na budoucnosti země mu záleží, existuje. Lidi rezignovaní na politiku navíc tvoří velké procento populace i v demokratických státech. Obecným nezájmem a apatií voličů se nedávno vyznačovaly například parlamentní volby ve Velké Británii. Několik tisícovek občanů, kteří se ke konci kampaně začali shromažďovat na mítincích Jeremy Corbyna, bylo považováno téměř za zázrak.

Zatímco první mítinky Alexeje Navalného proběhly bez zásahů státních autorit, s narůstajícím počtem účastníků se začíná objevovat čím dál více úředních zákazů a obstrukcí. V Krasnojarsku úřady povolení k pořádání akce odmítly vydat s odůvodněním, že „Navalnyj nemá právo mluvit o lepší budoucnosti Ruska“. V Petrohradu řekli, že je provokatér. V Novosibirsku zařadili v čase Navalného mítinku jediné promítání kontroverzního filmu Matilda, který se nedávno z nepochopitelných důvodů  stal pro Rusy zakázaným ovocem.

Co je ovšem daleko zlověstnější, je video, které Navalnyj na svém blogu také sdílel a které dokazuje pravdivost množících se zpráv o hrubém nátlaku na studenty podporující Navalného. Šestnáctiletému chlapci je na zvukovém záznamu vyhrožováno představiteli místní školy za to, že nosí odznáček Navalného kampaně. V jiných vzdělávacích institucích se pak ředitelé údajně nežinýrují vyhrožovat předvoláními před komise, zápisy do „složek“ a v důsledku toho znemožňováním studia na vysokých školách. Jako bychom to neznali.

Alexej Navalnyj plánuje v kampani i přes překážky, které mu do cesty kladou úřady, vytrvat. O povolení k mítinkům v případě množících se zákazů chce přestat žádat. Vzhledem ke zkušenostem z posledních let je však příčin, proč by mohl být státní mocí nyní opět zatčen, nepočítaně. Na výmluvě vcelku nesejde. Putinovi stačí zvednout prst.

Zpráva o podpoře opozičního politika v regionech je přesto nesmírně pozitivní. Ať už se bude situace letos, či příští rok vyvíjet jakkoliv, dává naději do budoucna. Zvykněme si, že v Rusku nemusí pršet, stačí, když kape.