VIDEO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24 | FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
Chcete-li zažít běžkařský ráj, vypravte se do rakouských Alp, konkrétně do štýrského městečka Ramsau am Dachstein. Pohyb ve stopě vás tu – na rozdíl od Česka – bude sice něco stát, ale na oplátku můžete čekat kvalitu a bohatý výběr tras. V celkové délce přes dvě stě kilometrů vedou údolími, po úbočích hor i lesem. Tu pravou si podle svých schopností a fyzičky najde každý.
Čtyři sta kilometrů od Prahy směrem na jih si vyznavači bílé stopy přijdou na své. Je přitom jedno, jestli jim je sedmdesát, nebo pět let. Jestli jsou to trénovaní sportovci, nebo běžkaři, kteří za celou zimu stráví na horách maximálně týden. Jestli dávají přednost bruslení, nebo klasice. Na upravovaných „dálnicích“ s výhledem na Dachstein a Schladmingské Taury si nikdo nepřekážejí, protože pro každého je tu dost místa.
To platí i o parkovištích poblíž stopy, což je pro našince vyloženě jako úkaz z jiného světa. Bez nutnosti dorazit už před osmou ráno zpravidla najdete místo i o víkendu. Parkování bývá často zdarma – počítá se jednoduše s tím, že už jste jednou zaplatili při pořizování lístku na běžkování. Výhodnější je koupit si vícedenní permanentku, například týdenní přijde na 54 euro. Pokud se rozhodnete strávit ve stopě půlden, počítejte se 14 eury.
Vícedenní jízdenka vyjde o 20 procent levněji s tzv. zimní kartou, která je nepřenosná a dostanete ji zdarma v ubytování, infocentru i v lázních Dachsteinbad. Jednotlivé lístky se dají pořídit v automatu nebo on-line. Na křižovatkách jsou k tomuto účelu instalovány tabule s QR kódem. Na nejfrekventovanějším místě, kde se sbíhá většina tras, pravidelně stojí revizor a lístky kontroluje.
Hospoda jako motivace
Na křižovatkách najdete i mapu s jednotlivými okruhy. V Ramsau am Dachstein a okolí je jich celkem dvacet a jsou odlišeny barvou a číslem. Nejdelší, Dachstein Classic, měří 32 kilometrů. Má také největší převýšení – 470 metrů. Na trase tak lze, zvlášť za slunečného a nepříliš větrného počasí, strávit celý den. Motivací vám může být občerstvení v chatě Wiesmahdalm ve výšce kolem 1 300 metrů n. m., kam dorazíte po pětikilometrovém stoupání lesem s občasnými výhledy na masiv Dachsteinu.
Kromě teplých nápojů, jako jsou svařák nebo grog, tu nabízejí točené pivo včetně – pro turisty z ČR stále ne úplně běžného – pšeničného. K jídlu si můžete dát třeba gulášovou polévku a trhanec. Ale pozor! Se zaplněním žaludku to nepřehánějte, ještě vás čeká spousta kilometrů do cíle. Počítejte také s tím, že tady na rozdíl od většiny restauračních zařízení v údolí nelze platit kartou. Obsluha vám ale zcela jistě nabídne panáka hruškovice nebo slivovice jako pozornost podniku.
Posezení na sluncem zalité terase s výhledem na horská panoramata je zážitek. I když jsou tu k dispozici deky, doporučuji přibalit si do batohu vrstvu oblečení navíc a včas ji použít. Po předchozím výkonu, u kterého se jistě zapotíte, byste totiž mohli velice rychle prochladnout, zvláště pokud zafouká vítr. Podobnou idylku si můžete užít i na několika dalších chatách u stopy, kde to někdy vypadá, jako by se tam zastavil čas.
Jako třeba ve více než 450 let staré Jausenstation Fliegenpilz na opačné straně běžkařského resortu, kam vede přes sedm kilometrů dlouhá Rössingloipe. Jednou ze specialit, které tu podávají, je kamzičí polévka. O poznání menší „exotiku“ zažijete například v restauraci Waldschenke nedaleko začátku všech okruhů u běžkařského stadionu nebo ve Stockerwirtu, kolem něhož prochází hned pět tras. V obou restauracích berou karty.
Téměř nikdy nejedete v davu
Možností, kam na běžkách vyrazit, je tolik, že skoro nikdy nejedete v davu. Výjimkou je snad pouze úplný začátek všech tras u stadionu. Jakmile ale z centra Ramsau několik kilometrů popojedete, lidi ve stopě se rozptýlí a někdy se může stát, že budete široko daleko sami. I díky tomu si navzájem nepřekážejí běžkaři různých výkonnostních tříd.
Ve stopě lze potkat penzisty, kterým podle držení těla může být klidně osmdesát. Oblíbeného sportu se nechtějí vzdát, jen ho provozují pomaleji a v údolí, na úsecích s jen mírným převýšením. Na druhou stranu můžete narazit na rodiče, kteří učí běžkovat tříleté děti. Mimochodem, v Ramsau se nachází několik škol nabízejících skupinovou či individuální výuku jak dětem, tak dospělým.
Resort je protkán také sítí upravovaných cest pro pěší, po nichž se procházejí lidé s turistickými holemi, kočárky, sáněmi, ale rovněž třeba pejskaři. Velmi často tyto stezky vedou v blízkosti bílé stopy. S těmi, kdo neběžkují, se tedy můžete potkat v některé z hospod u cesty.
Na okruzích je třeba brát v úvahu, že stopa občas kříží silnici. Většinou je místo označeno cedulkou a přes asfalt je natažený koberec. Další úskalí má ve své režii počasí. Pokud teploměr ukazuje hodně nad nulou a k tomu svítí sluníčko, ani sebeprofesionálnější údržba nezabrání rozbřednutí stopy a odtávání sněhu. Naopak vlivem nočního mrazu povrch zledovatí. To může být zejména u prudších sjezdů nebezpečné, takže je lepší si lyže sundat.
Informace o běžkování v Ramsau am Dachstein včetně sjízdnosti jednotlivých okruhů najdete na www.schladming-dachstein.at/de/Winter/Langlaufen.
