V roce 1978 navštívil generální tajemník komunistické strany SSSR Leonid Iljič Brežněv Prahu, aby oslavil deset let od znásilnění Československa. Za přítomnosti celého Ústředního výboru KSČ přednesl projev o bratrském přátelství národů Sovětského svazu a Československa. Po jeho výkřiku „Ať žije komunismus!“ se přítomní soudruzi pustili do bojového zpěvu Internacionály.

Na tvářích pějících komunistů je přitom dobře vidět, o jaké jde bojovníky. Jedná se o děsivou přehlídku primitivních, zlých a často zcela zvrácených obličejů. Plyne z toho, jakou podřadnou kolaborantskou garnituru instalovalo sovětské vedení do vedoucích míst v okupovaném Československu.

Během následujícího projevu při udílení vyznamenání Brežněvovi tak působí šéf KSČ Gustáv Husák ve srovnání s ostatními komunisty jako civilizovaný člověk. Podobně jako předseda vlády Lubomír Štrougal. Ti byli totiž k ovládnutí ČSSR vybráni s citem právě proto, aby ukolébali veřejnost potupené země, která si měla myslet, že to ještě není tak zlé.

Vrcholem úpadku je druhý projev zcela opilého Brežněva, když předal Husákovi jedno vyznamenání za to, že pomohl Rusům zkrotit vzpurnou kolonii, a druhé předal dalšímu slovenskému komunistovi Vasilu Biľakovi, který měl na starosti Husáka hlídat a donášet na něj do Moskvy.

Během tohoto aktu je sovětský vůdce již úplně opilý, což je zcela zřetelné z jeho absurdního projevu. Car se zpráskal pod obraz v dobyté zemi. Je to jedním slovem strašné a dobře to ukazuje, v čem jsme tu žili.

K nejlepším momentům videa patří chvíle, kdy Brežněv zkouší mikrofon tím, že do něj vrazí pěstí (čas 2:26) a pak naprosté blábolení opilého Brežněva (čas 4:44).

Zdroj: Youtube, archiv České televize