Žena, kterou zavraždil komunistický zločin. Památka Milady Horákové je důležitou součástí českých dějin a letos na podzim půjde do kin snímek s názvem Milada.

Film bud mít premiéru 2. listopadu. ČTK to řekl režisér a scénárista projektu David Mrnka. Milada Horáková byla po vykonstruovaném procesu komunistickým režimem v roce 1950 popravena a stala se symbolem boje za svobodu.

Snímek se kompletně natáčí v angličtině, do češtiny bude nadabován. Titulní roli ztvárňuje izraelsko-americká herečka Ayelet Zurerová. Jako prokurátorka Ludmila Brožová se představí Aňa Geislerová, v roli manžela Milady Horákové Bohuslava se objeví Američan Robert Gant, diplomata hraje Vladimír Javorský.

Na dotaz ČTK, proč je důležité i v dnešní době podobné filmy točit, Javorský uvedl, že pro něj osobně mají jasnou prioritu před ostatními. „Pro mě je ten nepoměr této dramatiky dějin, a současných kriminálek tak obrovský, že ta otázka proč, je… Pojďme, naopak musíme točit tyto filmy, protože toho je pořád strašně málo,“ dodal herec.

Koprodukční projekt Milada připravoval Mrnka devět let. Dlouho sháněl finance, posun podle něj znamenala účast globální videotéky Netflix, která ho zařadí do své nabídky – zakoupila práva na streamování po celém světě. Mrnka využil materiálů, které mu poskytla dcera Milady Horákové Jana Kánská, na scénáři spolupracovalo několik odborných poradců.

Kromě Prahy se snímek natáčel také v Terezíně, na Šumavě, u Hradce Králové nebo v jižních Čechách a v okolí Prahy. Kameramanem filmu Miladaje Martin Štrba, architektem Milan Býček, kostýmní výtvarnicí Simona Rybáková a autorem hudby Aleš Březina.

Mrnka odešel v mládí do Austrálie, kde studoval ekonomii, později filmovou školu a od roku 2002 navštěvoval Sae Institute Australia – mezinárodní vzdělávací institut v mediální oblasti, obor režie a produkce. V letech 2013 až 2014 byl producentem v CNN – International.

Právnička a demokratická politička Milada Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími „zrádci režimu“ a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.