HISTORIE / San Francisco ještě spí, když jej krátce před úsvitem jednoho dubnového rána roku 1906 rozechvěje náhlý a prudký otřes. Rozespalí lidé si ani nestihnou pořádně uvědomit, co se děje. Za necelou půl minutu se ozve rachot „jako řev desetitisíců lvů“ a celé město se začne nekontrolovaně otřásat.

Země se rozhoupala, lanovky ustrnuly, domy se kývaly a hroutily. Rozpadla se budova radnice, skleněná střecha hotelu Palace se roztříštila a zasypala nádvoří pod ním. Na některých místech povrch země vyskakoval až o šest metrů, na silnicích se rozevíraly trhliny, do nichž padali splašení koně, kteří za sebou ještě táhli fiakry. Mocná přírodní síla vyhazovala lidi z postelí jako hadrové panenky, rozhazovala jejich nábytek, uloupávala kusy zdí domů a pohřbívala jejich obyvatele pod napadanými troskami.

Jako když stiskneš sušenku

„Měl jsem pocit, že se mi rozskočí hlava ze strašlivého řevu, jenž mi burácel v uších. Obrovské budovy se rozpadaly, jako když stiskneš v ruce sušenku,“ popisují nastalou apokalypsu slova očitého svědka. Jiný zase vzpomínal: „Tři muži stáli na střeše hořící budovy a nebylo možno je dostat dolů. Namísto přihlížení, jak se usmaží v plamenech, nařídil vojenský velitel svým mužům, aby je zastřelili. Což učinili před zraky shromážděného davu.“

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

V jedné z ulic se policisté marně snažili vyprostit zaklíněného muže zpod trosek: „Bezmocný muž mlčky trpěl, ale když mu oheň začal pálit nohy, prosil, aby ho zabili. Policista si zapsal jeho jméno a adresu a prostřelil mu hlavu.“

Zemětřesení v této oblasti nikoho nepřekvapilo. Ale zkáza, která v ulicích kalifornského San Francisca propukla krátce po páté hodině ranní 18. dubna roku 1906, neměla v historii města obdoby. Za pouhé tři dny se doposud největší pacifická metropole proměnila v hromadu trosek.

Hlavní otřes trval 42 vteřin. Zemětřesení předběhlo o téměř tři dekády vznik Richterovy stupnice, současné odhady mu přisuzují sílu v rozmezí od 7,7 až po 8,3 na momentové škále. Pocítili ho lidé i v Los Angeles a ve vnitrozemí v centru Nevady. 

Požáry přišly vzápětí

Silné zemětřesení ale nebylo jedinou pohromou. Jiskry létající ze stržených elektrických vedení zapalovaly plyn, který unikal z prasklého potrubí. Foukal silný vítr, většina domů, v nichž se ještě sypalo z kamen žhavé uhlí, byla postavena ze dřeva. Během pár minut na mnoha místech vzplanuly mohutné požáry. 

A co nezničila příroda, tomu dopomohli ke zkáze sami lidé. Někteří obyvatelé své majetky raději sami zapalovali, aby si mohli nárokovat výplatu pojistného. Kapitán Leonard D. Wildman z U. S. Army Signal Corps uvedl: „Zastavil mě hasič, který mi řekl, že lidé v této čtvrti zapalují své vlastní domy… Bylo jim řečeno, že pojištění se nevztahuje na poničení budov zemětřesením, jen na škody způsobené požárem.“ Jinde zase sami hasiči pomocí dynamitu odstřelovali budovy ve snaze vzít ohni „potravu“ a zabránit tak dalšímu jeho šíření, což se ukázalo jako fatální rozhodnutí. 

Tisíce mrtvých

Poslední plameny uhasly až 21. dubna. Během tří dnů spálily více než tisíc hektarů země a pohltily přibližně 25 tisíc budov ve 490 blocích. Odhaduje se, že mají na svědomí až devadesát procent veškerých škod.

Během zemětřesení a následných požárů vyhaslo přes tři tisíce lidských životů, stovky osob byly zraněny a zhruba 225 tisíc z celkových 400 tisíc obyvatel zůstalo bez střechy nad hlavou. Škody se vyšplhaly do výše zhruba 400 milionů dolarů, což by dnes odpovídalo asi deseti miliardám dolarů, tedy 210 miliardám korun. Dodnes je toto zemětřesení považováno za jednu z nejhorších živelních pohrom v historii Spojených států.

Hrdé město, už od dob zlaté horečky centrum kalifornského dění, místo střetů různých kultur, symbol svobody a volnosti, se proměnilo v ruiny. I když se záhy rozeběhly opravné práce a rekonstrukce, svou výsostnou pozici nejdůležitější metropole na americkém Západu muselo San Francisco přenechat městu rozrůstajícímu se 400 kilometrů jižním směrem – Los Angeles. 

Časovaná bomba

Kalifornská země není klidná ani dnes. Dnes již osmisettisícové San Francisco leží na obrovském tektonickém zlomu San Andreas, místě, kde se střetává pacifická a severoamerická litosférická deska. Trhlina v zemské kůře se táhne jako obrovská jizva podél východního pobřeží Spojených států, je dlouhá přibližně 1 200 kilometrů a široká místy až 200 metrů a doprovází ji celá soustava souběžných i napříč probíhajících kratších trhlin. Protíná krajinu od Kalifornského zálivu skrz centrální Kalifornii a poté se severně od San Francisca stáčí na dno oceánu.

Dále čtěte

Jako výbuch 170 tisíc atomovek. Erupce sopky přispěla i k porážce Napoleona, léto nepřišlo

HISTORIE / Zřejmě se blíží tropická bouře, míní posádka lodi jednoho z koloniálních důstojníků, když si jednoho dne roku 1812…

Obyvatelé kalifornského pobřeží od Seattlu přes Los Angeles a dále k jihu jsou na časté otřesy zvyklí a srozuměni s riziky. Přesto doufají, že právě jim se mocný úder přírodního živlu vyhne. Vědci ale dříve či později očekávají přesný opak. Obávají se právě o osud San Francisca a Los Angeles, kde se už po desetiletí půda téměř nepohnula. Čím déle se nehýbá, tím více se v ní hromadí tlak, tím více energie se pak uvolní najednou a tím ničivější pohromu způsobí obyvatelům dotčených oblastí. 

Podle vědců je pravděpodobnost, že v příštích dvaceti letech San Francisco zasáhne silné zemětřesení asi 72 procent, pro jižní Kalifornii 75 procent. A přestože osudné zemětřesení v San Franciscu v roce 1906 odstartovalo rozvoj seismologie, dodnes není ani s tou nejmodernější technikou možné takovou přírodní katastrofu stoprocentně předvídat, natož jí jakkoliv zabránit.