VIDEO: Státní pohraniční službou Ukrajiny (se souhlasem)
Bezmála dva roky strávili v zajetí někteří ukrajinští vojáci, kteří se dostali na svobodu ve středu, kdy byla uskutečněna další výměna ruských a ukrajinských válečných zajatců. Vrátilo se jich přes dvě stě, ale desítky z nich byly v tak zuboženém zdravotním stavu, že je sanitky musely ihned rozvézt do nemocnic. Ostatní ale měli více štěstí a brzy se mohli shledat se svými nejbližšími.
Dojemné momenty zachytilo video zveřejněné Státní pohraniční službou Ukrajiny a jsou na něm vojáci ve chvíli, kdy se shledali se svými partnerkami, manželkami, dětmi nebo rodiči.
Jak informoval šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, mezi osvobozenými Ukrajinci byli někteří legendární obránci Mariupolu, tedy poslední ukrajinské bašty v ocelárnách Azovstal, zajatí v květnu 2022, a také členové posádky z Hadího ostrova. Ruská armáda ho obsadila již 24. února 2022 a oni se proslavili tím, že poslali blížící se ruskou válečnou loď do míst, na která slunce nesvítí. Někteří ze zajatců tak strávili v ruských rukou bezmála dva roky.
Zatímco Hadí ostrov mezitím ukrajinská armáda osvobodila, zničené přístavní město Mariupol zůstává dosud v rukou ruských okupantů. Ti rovněž nadále zadržují stovky dalších ukrajinských vojáků, z nichž mnozí jsou v zajetí již déle než rok. Patrně desítky z nich zahynuly během výbuchu zajateckého tábora u Olenivky. Rusové z jeho zničení obvinili ukrajinské síly, podle zprávy OSN však za masakrem stojí jejich vlastní jednotky. Další zajatí obránci Mariupolu byli zase odsouzeni k mnohaletým trestům odnětí svobody, a to na dvacet i více let.
Rusko a Ukrajina si tentokrát vyměnily okolo dvou set zajatců. Na ukrajinské straně šlo o příslušníky ozbrojených sil, národní gardy, pohraniční stráže a také policie. S rodinami se tak konečně mohli shledat i řadoví vojíni, poddůstojníci i důstojníci.
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov rovněž ještě téhož dne informoval o tom, že ve skupině propuštěných Ukrajinců je asi 40 vážně nemocných nebo zraněných, několik z nich těžce. „Jejich stav je různý, v závislosti na místech, kde byli předtím drženi a odkud byli převezeni,“ uvedl mluvčí rozvědky. „Je jasné, že zajetí je vždycky složité. Je to vždy tragédie a rozhodně ne naplnění nějakých evropských představ o dodržování práv zajatců, když hovoříme o státu agresora,“ podtrhl Jusov.
„Dnešní výměna byla padesátá během války, kterou Rusko rozpoutalo před téměř dvěma lety,“ řekl ve středu ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přislíbil, že Ukrajina nezapomene na nikoho, kdo nadále zůstává v ruském zajetí. Obě strany uvedly, že vojáky osvobozené z nepřátelského zajetí nejprve čeká zotavení a rehabilitace.
Podle dřívějších zpráv médií se výměna zajatců mezi oběma znepřátelenými státy měla odehrát už dříve, ale tehdy se zřítil u Belgorodu ruský transportní letoun Il-76. Moskva tvrdí, že ho sestřelily ukrajinské síly raketou dodanou ze Západu a v troskách zahynulo i 65 zajatých ukrajinských vojáků.
Kyjev sestřelení letounu nepotvrdil ani nepopřel a upozornil, že Rusko dosud nepředložilo žádné důkazy o tom, co či koho stroj přepravoval. Na místo dopadu stroje navíc nevpustilo ani zástupce OSN. Ukrajina se domáhá mezinárodního vyšetřování.
Při předchozí výměně zajatců na počátku ledna, největší od vypuknutí války, Ukrajina propustila 248 zajatých ruských vojáků a Rusko 230 ukrajinských vojáků a civilistů.
