VIDEO: Alexandr Mitrofanov / se souhlasem | FOTO: Alexandr Mitrofanov / se souhlasem
Expozice v centru jihošvédského Malmö by se možná měla nazývat diplomatičtěji, třeba muzeum neobvyklého jídla. Každá kultura totiž považuje za nechutné něco jiného. Našince se kupříkladu může dotknout, když mezi osmdesáti „nejnechutnějšími“ exponáty z celého světa objeví rovněž tatarák či šťávu z kysaného zelí.
Do Malmö si lze odskočit například z výletu do Kodaně, odkud cesta vlakem nebo autem přes Öresundský most trvá jen několik desítek minut. Možnost schovat se pod střechu oceníte zvlášť za deštivého a větrného počasí, o které nebývá v těchto končinách nouze. Muzeum se nachází v části Malmö plné kaváren a restaurací, nedaleko Starého města, v pěším dosahu vlakového nádraží i přístavu.
Nápoje z penisů, hada, holátek
Čínskou exotiku reprezentuje likér z penisů tří různých druhů zvířat – srnce, tuleně a šarpeje – uvařených v rýžovém víně. Zvířecí penisy jsou v čínské medicíně populární a tento nápoj má údajně zlepšovat mužnost. Chuť se popisuje jako směs prošlého portského vína, štiplavého octa a švestkového džusu a je natolik dominantní, že likér není vhodný pro přípravu koktejlů.
K výrobě japonského afrodiziaka zvaného habushu je zapotřebí destilované rýžové víno s medem a bylinkami. Nejdůležitější ingredienci ovšem představuje had. Toho je nutné zchladit, dokud neupadne do bezvědomí, poté vykuchat, sešít a vložit do láhve. Když plaz procitne, rychle zemře v agresivní poloze. Alkohol jeho jed neutralizuje, takže konzumace je bezpečná. Pokud by se had nevyvrhl, začal by se časem z láhve šířit pronikavý zápach.
Rovněž z Číny pochází nápoj, který pomáhá při léčbě astmatu a nemocí jater. Připravuje se následovně: myší mláďata utopíte a uvaříte v rýžovém víně. Myšátka přitom musí být jen několik dní stará, aby byla slepá a bez srsti. Víno se před konzumací nechá rok odležet. Připomíná benzín se zbytkovou chutí rozkládajících se zvířat.
Netopýří polévka s rizikem
Během vaření netopýři silně páchnou po moči, ale jejich maso se popisuje jako nasládlé, chutí připomínající kuře. Polévka je populární u Čamorů, domorodců z ostrova Guam, ležícího v severozápadní části Tichého oceánu. To je důvod, proč tento druh netopýra, který požírá palmová semínka, téměř vyhubili.
Skrze potravu se v netopýrech kumulují toxické látky, které mohou u člověka způsobit smrtelná neurodegenerativní onemocnění, jako ALS, Parkinsonovu chorobu nebo demenci. Vědci si také myslí, že virus způsobující covid pochází právě od netopýrů.
Kořalka z bobřích žláz
Domácí, tedy švédské pokrmy mají v expozici hned několik zástupců. Kvašený sleď zvaný surströmming se vyznačuje takovým zápachem, že dokonce samotné otevírání plechovky s touto specialitou se nedoporučuje v uzavřené místnosti. Naproti tomu výměšek z análních pachových žláz bobrů se používá jako přírodní vanilkové aroma, i když ve Švédsku především k výrobě kořalky.
Anální žlázy se na několik týdnů ponoří do alkoholu, čímž nápoj zhořkne a získá velmi výraznou chuť smrku, dehtu, kůže a moči. Na konci 19. století mohly bobří žlázy stát i dva měsíční platy, což vedlo k tomu, že se zvířata lovem na nějakou dobu vyhubila. Nápoj má mnoho zdravotních benefitů – říká se, že léčí duševní problémy, pomáhá proti epilepsii nebo bolesti zubů.
Ptáčci zašití do tuleně
Pokrm zvaný kiviak pochází z Grónska a je populární během arktických oslav zimy. Jedná se o vyvrhnutého tuleně naplněného až 500 ptáčky, alkouny malými. Před zakopáním do země se všechny otvory tuleně ucpou tukem, aby se do něj nedostaly mouchy. Ptáci uvnitř zvířecího těla zfermentují.
Způsob konzumace je takový, že se ptákům utrhne hlavička a pak se vycucnou šťávy hrající pestrou škálou chutí. Jíst se dá celý změklý pták včetně nožek a jeho chuť připomíná gorgonzolu.
Morčata slouží v peruánských Andách jako jídlo přes 5000 let. Během každoročního festivalu Cuy jsou hlodavci oblékáni do kostýmů jako na módní přehlídku. Ceny se rozdělují v kategoriích nejlepší oblečení nebo největší a nejchutnější morče. Obvykle se griluje na jehle a jeho chuť připomíná něco mezi králíkem a kuřetem. V katedrále ve městě Cusco je malba poslední večeře, při níž Ježíš se svými učedníky pojídá morče.
Kontroverzní mozečky
Expozice překvapivě zahrnuje i vepřové maso, ovšem ne z důvodů jeho odpornosti, nýbrž s poukazem na průmyslový chov, který vede u zvířat ke stresu a chronickým nemocem. „Velkým problémem produkce je nadužívání antibiotik, která mají kompenzovat nezdravé podmínky. Bakterie, které jsou vůči nim odolné, se ale mohou přenášet na lidi a vést ke globální epidemii,“ stojí na průvodním textu.
Kontroverzní může být konzumace mozků různých druhů zvířat, která je v různých formách rozšířena po celém světě. Mozek se smaží, peče, připravuje s kari, jako tacos či syrový v salátu. Chuť se popisuje jako jemná, sladká s krémovou konzistencí připomínající řidší míchaná vajíčka. Mozek savců obsahuje velké množství omega-3 kyselin, ale také mnoho cholesterolu.
I když obecně se konzumace mozku považuje za bezpečnou, může způsobit smrtelné neurodegenerativní choroby, pokud se člověk od nemocného zvířete nakazí. Původní obyvatelé Papuy Nové Guiney při pohřbech pojídali mozky zemřelých, což vedlo k onemocnění kuru. To zabilo většinu žen v určitých vesnicích, protože právě ženy mozek často konzumovaly.
Smrtelně nebezpečné delikatesy
Část výstavy je věnována i vyloženě nebezpečnému jídlu, které mnohdy začali lidé požívat v dobách nouze, ale časem se z něho stala pochoutka. Japonsko je známé přípravou ryby fugu, jejíž játra, vaječníky a kůže obsahují nervový jed tetrodotoxin. Ten je 1200krát silnější než kyanid, takže jedna ryba může zabít klidně třicet lidí.
Při pochybení během přípravy hrozí motorická paralýza a fatální zastavení dýchání. Kuchař musí absolvovat tříletý vzdělávací kurz a získat speciální licenci. Každý rok se spotřebuje na deset tisíc tun fugu a většinou se otráví nanejvýš šest osob. Od roku 1958, kdy jich zemřelo 176, jde o výrazný úbytek. Smrt zaviní zpravidla amatérská příprava. Porce sladkého masa fugu vyjde až na čtyři tisíce korun.
Také špatnou přípravou ucháče obecného se lze otrávit. Houba, které se ve Švédsku říká stenmurkla, svým laločnatým kloboukem připomíná mozek. Pokud se neuvaří nejméně dvakrát, může být i jediný kus smrtelně jedovatý. Toxin gyromitrin postihuje játra, nervový systém a ledviny.
Otrava se projevuje zvracením, průjmem, bezvědomím, a dokonce i smrtí. Švédské úřady tuto houbu považují za nevhodnou ke konzumaci a její prodej – v syrovém či sušeném stavu – v roce 1996 zakázaly. Pokusy na zvířatech ukázaly, že houba u nich způsobuje sterilitu.
Svým způsobem je nebezpečná i konzumace pokrmu casu marzu připravovaného na Sardinii. Jeho základem je bochník sýra, který se otevře a nechá venku, aby přilákal mouchy, které do něj nakladou vajíčka. Enzymy larev požírajících sýr pak rozloží tuky. Jejich výkaly, podobné tavenému sýru, se stanou také součástí pochoutky.
Při jídle je nutné si chránit oči před skákajícími larvami. Konzumovat je živé může být riskantní, protože dokážou přežívat uvnitř těla a navrtávat střeva. Sýr je v rámci EU nelegální.
Léčivé koňské mléko
Kumys je fermentovaný nápoj z koňského mléka původem z Turecka. Velmi populární byl v Sovětském svazu, kde se kvůli tomu chovalo 230 000 koní. Teď se nejběžněji pije v Kazachstánu. Na konci 19. století byl kumys známý pro léčivé účinky a podával se ve speciálních luxusních rezortech. Pěnivý nápoj má nízký obsah alkoholu a trochu kyselou chuť připomínající jogurt smíchaný s pivem nebo šampaňské smíchané s kyselou smetanou.
Tatarský biftek ze syrového mletého nebo sekaného masa se servíruje s vaječným žloutkem, cibulí, kapary, kořením či worcestrovou omáčkou. U exponátu nechybí upozornění: „Protože se v syrovém mase mohou nacházet paraziti, je důležité vědět, odkud maso pochází a jak se s ním nakládalo. Může být napadeno tasemnicí, která dosahuje až 22 metrů a v těle člověka může žít až 25 let.“
Šťáva z kysaného zelí, u níž je jako země původu uvedeno Polsko, je prezentována trochu jako objev. „Nápoj, který je velmi kyselý, má výrazné aroma kvašené zeleniny. Nebude možná chutnat všem, ale je zdraví velmi prospěšný, protože obsahuje probiotika a spoustu vitamínů.“
