VIDEO: FORUM 24 / Karel Dlabač | FOTO: FORUM 24
Bída, marasmus a absurdní výjevy na každém kroku. Tak vypadá zblízka každodenní realita severokorejského komunistického režimu. Jeho vládci to dobře vědí, a proto pečlivě hlídají své návštěvníky, aby si nefotili nic, co by ukázalo pravdu. Fotograf Jan Šibík ale takové fotky nafotil a vypráví, jak se mu to podařilo. „Jsou to vlastně všechno ilegální fotky,“ řekl nám, když nás provázel svojí výstavou v pražském Karolinu. Jeho svědectví přinášíme ve videu, které pro deník FORUM 24 natočili novinář Marek Wollner a kameraman Karel Dlabač.
„Lákalo mě fotit v zemi, kde je to extrémně obtížné. Kolem Severní Koreje koluje řada mýtů. Já to chtěl vidět na vlastní oči,“ říká Jan Šibík. Realita dalece předčila jeho očekávání. „Chudých zemí je mnoho. Ale nikde není taková míra nesvobody. (…) Severokorejec nesmí hovořit s cizincem. Veškerá komunikace probíhá výhradně s ‚průvodci‘, kteří nám byli přiděleni a kteří jsou cvičeni na to, jak mají odpovídat. Jejich zodpovědnost je, abyste například neudělali právě takové fotky, které se podařilo udělat mně. Velká část z nich je tedy ilegální,“ popisuje vznik fotografií.
Výstava a s ní související stejnojmenná publikace je unikátní už jen tím, že snímky pocházejí ze tří cest, jež se odehrály v rozmezí čtrnácti let. Během prvních dvou Šibíkových návštěv (2005 a 2007) v zemi vládl Kim Čong-il, při té poslední (2019) už jeho syn Kim Čong-un. „Pravidelně si kupuju fotografické knihy o Severní Koreji. Všechny jsou z jedné, maximálně ze dvou cest, které následovaly těsně po sobě. Není tam ten progres,“ tvrdí Jan Šibík. Jemu se tento „progres“ podařilo zachytit.
„Když jsem byl v Koreji poprvé, naprosto mě fascinovalo, jak je možné zemi takhle uzavřít. Obyvatelům tvrdili, že není lepší místo pro život než Severní Korea. Minimálně v té době tomu naprostá většina věřila.“
Za čtrnáct let se leccos změnilo. Například změny v hlavním městě Pchjongjangu jsou patrné na první pohled. Jsou tam moderní továrny, obchody, lidé jsou lépe oblečení, po širokých silnicích, které byly v roce 2005 prázdné, jezdí auta… „Vypadá to tedy, jako by Kim Čong-un vše zlepšil. Podstatné ale je, kdo v Pchjongjangu bydlí nebo kdo se tam vůbec dostane. Jde výhradně o absolutní elitu národa, režimní špičku. Tito lidé najednou mohou mít auto, což do roku 2015 vůbec nešlo. Ale Severokorejec, který se chce jet do hlavního města podívat, se tam dostane jen na povolení. Jako byste bydleli v Říčanech a museli si vyřídit výjezdní doložku na cestu do Prahy,“ říká Šibík.
Atmosféra v zemi je podle něj podstatně horší než při jeho první návštěvě. Lidé se víc bojí. „Země už není tak uzavřená jako v letech 2005 a 2007. Jihokorejci tam například posílají v balónech flešky s filmy, telenovelami a podobně. Už ale jen to, že flešku někdo zvedne a dá ji do přehrávače, je postihováno vysokými tresty. Kim Čong-un zlepšil život malé skupině nejvýše postavených přívrženců režimu, ale ostatní obyvatelstvo je na tom hůř než dřív. Každé údajné provinění je trestáno víc. K obyvatelům země je brutálnější než jeho otec.“
Během čtyřicetiminutové prohlídky jednotlivých fotografií mluví Jan Šibík o všem možném. O bizarních darech pro všudypřítomného vůdce. O zemědělkyních stojících na rýžových polích hodiny po kotníky v ledové vodě a přitom si vesele zpívajících budovatelské písně. O krásných policistkách řídících neexistující dopravu. O nejošklivějším hotelu na světě, ve kterém nikdo nebydlí. O severokorejských kontrolorech vystrašených moravskou slivovicí. O střídání stráží na nejostřeji hlídané části hranice mezi Severní a Jižní Koreou. O návštěvě parlamentu, který zasedá dvakrát ročně… A také o tom, jak mu jeho poslední cestu do KLDR „povolila“ soudružka z KSČM.
„Dva nejhorší politici, které si v současné době můžeme představit, jsou jasní – Kim Čong-un a Putin. Ti se teď spojili a Kim Čong-unovi narostla křídla. Ještě víc se zhoršily vztahy s Jižní Koreou. A já mám skutečně obavu, že může vzniknout další místo, kde bude děsivá válka,“ uzavírá nepříliš optimisticky naše povídání Jan Šibík.
Výstava v pražském Karolinu potrvá do 24. listopadu.
