Senátorka a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
NÁZOR / Na navrhované změny zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů zareagovala „stínová ministryně“ Jana Mračková Vildumetzová. Jenže jak už to v případě této snaživé, leč nepříliš bystré poslankyně bývá, je to úplně jinak, než si myslí.
„Policistou by se mohl stát i ten, kdo není občanem ČR. Stačí, aby tu žil 3 roky a měl zkoušku z jazyka. Podmínka státního občanství by byla podle chystané novely zákona o služebním poměru zrušena. To myslíte vážně, Víte Rakušane? Toto není cesta k efektivnějšímu náboru nových policistů, který se Vám nedaří. To je spíš pokračování v personálním rozkladu policie!“ opřela se na druhém nejoblíbenějším komunikačním kanále politické divize Agrofertu, tedy na sociální síti X (první místo samozřejmě patří TikToku a tamním celebritám hnutí ANO Aleně Schillerové a Kláře Dostálové), do ministra vnitra.
Meritem věci je návrh č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, s nímž ministerstvo vnitra přichází.
Navrhuje totiž, aby cizinci ze zemí Evropské unie či Dohody o evropském hospodářském prostoru, kam patří Chorvatsko, Norsko a Island, mohli sloužit v našich ozbrojených sborech, tedy nejen u policie, ale i u hasičů, vězeňské služby či celníků. Podmínkou by byl tříletý pobyt v České republice a znalost češtiny. Podmínky, jako je bezúhonnost, čistý trestní rejstřík, zdravotní a psychická způsobilost a další, by museli splňovat stejně jako jejich kolegové, kteří mají výhodu, že se zde narodili. Výjimkou by byly tajné služby, kde by podmínka českého občanství zůstala zachována.
Navíc ministerstvo navrhuje další limitující faktory, které platí i pro „našince“. Za bezúhonného nebude považován nikdo, kdo „založil, podporuje, propaguje nebo veřejně sympatizuje s hnutím, které směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob“. A samozřejmě ani člověk, který by byl v době přijímacího řízení trestně stíhán pro úmyslný, ale i nedbalostní trestný čin, případně je podezřelý ze zneužívání návykových látek, a to i alkoholu.
Možná by paní poslankyně místo kritizování mohla nahlédnout, jak to funguje jinde. Třeba v takové Velké Británii, kde byl za svoji práci u policie vyznamenán Řádem britského impéria Petr Torák, rodák z České republiky, který do Británie odešel v roce 1999 a v roce 2006 se stal policistou v Peterbourghu. Možná by se mohla podívat jen k našim západním sousedům. Policistou v Německu se může stát každý Němec nebo občan Evropské unie, jednotlivé spolkové země pak umožňují, aby v řadách jejich policií sloužili i lidé z dalších zemí, a to včetně například Švýcarska, Číny, Iráku či Ukrajiny.
Je jasné, i když to samozřejmě v návrhu není striktně formulováno, že v našem případě jde především o Slováky, kteří jsou největší takovou skupinou na našem území. Těžko čekat, že by se k české policii po přijetí zákona hrnuly davy Skandinávců, Balkánců či Němců. O Italech, Španělech nebo snad Číňanech ani nemluvě.
Spíše je na starosti paní poslankyně o národnostní čistotu našich bezpečnostních sborů zarážející jiná věc. Má obavy, aby v policejní uniformě nesloužil cizinec, který by uměl česky. Ale Slovákovi, který se česky nebyl schopen naučit ani po třiceti letech pobytu v Průhonicích, a který přesto působil v pozici českého premiéra, ochotně slouží.
