S Milošem Zemanem je to jako s nevychovaným dítětem, které se rodiče bojí pustit ven, aby neudělalo ostudu nebo nějaký průšvih. Toto není hanobení prezidenta, nýbrž holý fakt. Je však problém, že zatímco u drzého fracka stačí pár facek, prezidenta za stejně nevhodné chování nemůže výchovně „ohodnotit“ nikdo. 17. listopad však byl návodem, jak se Zemanovu buranství vyhnout.
Na rozdíl od minulého roku se totiž prezident rozhodl skrýt v Lánech a nenavštívit žádné shromáždění, na kterém by opět mohl dokázat, že si nevidí do úst. Vzpomínka na studenty z roku 1939 a hlavně na sametovou revoluci tak od ranních hodin byla důstojnou oslavou českého boje za demokracii. Nikdo se nebál, jak to starý mocipán celé pošle do horoucích pekel, protože se mu zrovna chce někoho znectít.
Zemanovi zřejmě docházejí síly a nejspíš i spojenci typu Martina Konvičky, vedle kterých jeho výkřiky, rozdělující národ a vzbuzujících v radikálních občanech nenávist, zvyšují svůj dopad. Jinak by si přeci nemohl nechat ujít včerejší svátek a šanci upoutat pozornost všech médií při projevu, který večer před tím sesmolil při poslechu skupiny ABBA s věrným Ovčím mužem.
Prezident místo „skvělé“ show dal přednost klidu ve své státní skrýši a může plánovat, jak bude dál ovlivňovat naši politiku a kdy přesně nechá premiéra Sobotku, aby se definitivně ztrapnil svým podlézáním na Hradě. Nejpravděpodobnější je ale možnost, že panu prezidentovi není dobře po těle. Po loňském vystoupení na Albertově, kdy si Zeman ukradl celý 17. listopad, ho letos lehkovážně nechal těm, kteří si tohoto dne skutečně váží.
Našli se samozřejmě i tací, kteří měli neodolatelnou touhu se exhibovat, nadávat a snažit se vyvolat roztržky. Není náhodou, že tito občané, ačkoliv byli z rozdílných krajů politického spektra, měli jednu společnou modlu, Miloše!!! Komunisté, náckové, antisemité – ti všichni zbožňují prostořekou hlavu státu, která by klidně bránila zemi před vlnou uprchlických nájezdníků svým vlastním tělem, nebo alespoň vodními děly na hranicích. To, že by se na všechno Zeman nejdříve musel zeptat do Kremlu a Pekingu, už neregistrují, nebo možná berou jako nutné zlo. Tím je o jejich smýšlení řečeno vše.
Zeman musí litovat, že neposlal alespoň nějakou hlášku přes svého mluvčího. Ten se sice lehce na Twitteru pokoušel dění komentovat, ale do své klasické formy se tentokrát nedostal. Babišovo komické vystoupení na Národní třídě, kde se pokoušel mluvit o prospěšnosti demokracie, kterou přitom ve skrytu duše nenávidí, nemohlo národ nadchnout tak, jako cokoliv od Zemana. Takto se optikou hlavy státu jednalo pouze o trapnou oslavu dne, kdy jsme získali pocit, že chceme demokracii. A ty desetitisíce lidí v ulicích byly pouhou reakcí na volný, jindy pracovní, den. Praha je krásné město a prohlédnout si jeho půvaby se sluší kdykoliv. V reálu to však bylo jinak. Slavilo se a tak trochu i demonstrovalo. A to hlavně proti současnému prezidentovi a jeho chování.
