Novináři, sloužící Andreji Babišovi opět dokázali, jak „nezávislí a objektivní“ jsou. Dnešní útok Mladé fronty DNES na Milana Chovance a potažmo celou ČSSD je nejen dozvukem sporu o Roberta Šlachtu, ale zároveň přípravou na volební klání v senátních a krajských volbách. Babiš nemusí vynakládat velké prostředky do kampaně, protože ji už dnes vede přes svá média, která občanům překládají nesmyslné kauzy, které mají dokazovat zkorumpovanost a prohnilost politiků ostatních stran, zejména ČSSD.
Andrej Babiš rád tvrdí, že jeho mediální moc je zanedbatelná a rozhodně své noviny neřídí, natož aby nařizoval, co mají psát. Je zřejmé, že ministr financí nezvedá několikrát denně telefon a nevolá šéfredaktorům Mladé fronty a Lidových novin, aby jim nadiktoval noty, o čem mají další den publikovat články. Je ovšem zřejmé, že kult osobnosti a strach z vůdce, kterým je Babiš ve všech svých firmách, včetně hnutí ANO, fungují dostatečně. Novináři tak konají tak, aby měl šéf radost.
Milan Chovanec je terčem číslo jedna. O tom se diskutovat nedá a po jeho roztržce s Babišem o budoucnosti policie, kterou ministr vnitra odmítl dát do rukou Agrofertu, byl tento scénář i očekávatelný a očekávaný. Tentokrát totiž miliardář nepřišel jen o část svých peněz nebo vlivu, ale zároveň se mu někdo postavil a ukázal mu, že si nemůže dělat, co se mu zlíbí. A to je pro Babiše nepřekonatelné. Nejde jen o útok na jeho zájmy, ale především na ego.
V moment, kdy Babišovi dojdou argumenty, začíná obvyklá mediální masáž vicepremiérova protivníka, při které vydavatelství Mafra, Rádio Impuls a čím dál častěji i FTV Prima, obviňují daného politika z porušování zákona, nekalého jednání nebo podezřelých machinací. Dříve to byl Svatopluk Němeček, jehož ministerstvo zdravotnictví by Babiš rád ovládl a získal tak větší možnost podporovat svůj byznys v oblasti umělé reprodukce, nyní je „na řadě“ Chovanec.
Dnešní Mladá fronta DNES střílí hned ze dvou zbraní. Údajně podezřelý nákup bytu v Plzni za tři miliony a zfušovaná reforma policie. První událost prezentuje list jako investigativní objev, druhou rozebírá v rozhovoru s Marií Benešovou, bývalou nejvyšší státní zástupkyní. Pokud by však někdo hledal hlásanou nezaujatost deníku, bude jeho snažení marné. Dotační zvláštnosti kolem Čapího hnízda ani rozporuplná Babišova účast v dozorčí radě jeho německé firmy, nepřijdou žurnalistům z jeho novin podezřelé.
Ve světle těchto skutečností je potřeba brát Mladou frontu DNES a Lidové noviny jen jako stranický plátek hnutí ANO a především jeho předsedy. Způsoby investigace zaměřené pouze na politické protivníky Andreje Babiše a naprostá ztráta nezávislosti na svém šéfovi jsou už tak do očí bijící, že snad nikdo rozumný nemůže tato média označovat za seriózní.
