Předseda poslanecké sněmovny Jan Hamáček žádá o omluvu prezidenta za skandální výroky o americkém velvyslanci. Ten samý Hamáček, který českým občanům dluží vysvětlení a především velké ospravedlnění za podpis na pamfletu, kterým ústavní činitelé vysvětlovali Číně „nechutnost“ návštěvy dalajlamy v České republice. Sociálnědemokratický politik zkrátka zkouší, jak se dělá populismus. Přitom by si nejdříve měl zamést před vlastím prahem.
Hamáček jasně cítí, že pozice většiny čelních představitelů ČSSD po Sobotokově „hurá akci“, která má přinést takzvaný nový vítr do struktur skomírající partaje, není neotřesitelná. Je tedy třeba se zalíbit dosavadnímu předsedovi vlády i sociální demokracie a udržet si tak své místo na politickém výsluní. Proto s hrdostí podepíše po boku svého šéfa dopis komunistické velmoci a po několika dnech začne vyprávět o tom, že Sobotkova pozice ve straně by neměla být předmětem diskuze.
Za to zřejmě očekává přízeň současného premiéra a doufá, že Sobotka dokáže svou slabou pozici ustát a zůstane v čele ČSSD i po volbě předsedy, která zdaleka není předem rozhodnuta a za současné situace vypadá spíše na Sobotkovo loučení s významným postem.
Jakousi pojistkou k udržení křesla ve Sněmovně by mohla být právě výzva Zemanovi, aby se omluvil Andrew Schapirovi za lživá slova o jeho neúčasti na vyznamenávání 28. října ve Vladislavském sále. Zkritizovat hlavu státu za její hulvátské chování je nyní žádáno, a přestože Sobotka po vleklých sporech se Zemanem nyní k prezidentovi vzhlíží, jeho obhájce Hamáček si dovolí malou revoltu. Tou se chce zalíbit i kritikům současného prezidenta.
Jan Hamáček se nyní stává mužem okamžiku. Přes svou letitou neviditelnost se najednou vrtne všude tam, kde se něco děje a kde je možné komentářem získat nějaké body u občanů. Někteří lidé si začali zvykat na rychlé změny názorů u vrcholných politiků a bohužel je i akceptují a na to právě Hamáček sází. Jeho současné chování však zavání lehkou schizofrenií. Důkazem je právě výkřik o nutných omluvách. Sám předseda poslanecké sněmovny je totiž jedním z prvních, kdo by měl říct: „Promiňte“.
