V pátek večer nedošlo v Mnichově k teroristickému útoku. Naštěstí. Názvosloví pro tak hrozivou událost, jakou bezesporu smrt devíti lidí je, není však tím nejpodstatnějším. Daleko důležitější je fakt, že onen hrůzný a opovrženíhodný čin, nespáchal nikdo napojený na Islámský stát, nebo člen muslimské komunity podporující toto společenství. Eskalaci násilí, která by v Německu ze strany ultrapravicových radikálů a neonacistů přišla, by totiž těžko někdo dokázal zvládnout.

Po Paříži, Bruselu a Nice už by zřejmě pověstný kalich trpělivosti přetekl. A to zrovna v Německu, které se těžce vypořádává s přílivem 1,2 milionů migrantů, z nichž pouze minimum začalo hned od prvních dnů pobytu respektovat podmínky, které jim naši západní sousedé stanovili. Mimo špatné pracovní morálky, kterou plní pouze zhruba 30 tisíc přistěhovalců, mají Němci v paměti stále silvestrovské události z Kolína nad Rýnem.

V době, kdy média ráda zaměňují pojmy uprchlík, migrant, muslim a terorista by střelba v Mnichově od člověka s jedním z těchto přízvisek, rozpoutala nevídané. Němci totiž poslední dobou opět začínají silně a radikálně dbát na pořádek ve své zemi a to i za cenu, že by do ruky měli vzít zbraň. Zatím jde pouze o varování, ale jeho intenzita se zvyšuje a zřejmě stačí poslední, byť jen minimální důvod a obava muslimů o život bude mít reálné opodstatnění.

I z tohoto důvodu bylo informační embargo drženo tak dlouho. Policie si moc dobře uvědomuje, co by mohla zmínka o teroristickém útoku v Němcích vyvolat. Oproti masakru v Nice se tak od začátku zprávy o údajných sympatizantech Islámského státu dementovaly nebo šířily pouze v rovině spekulací. Policie vůbec zvládla situaci ukázkově. Přes stížnosti lidí, kteří se nemohli rychle dostat domů, patří příslušníkům pořádkových služeb absolutorium. Po smutné zkušenosti z mnichovské olympiády v roce 1972, kdy teroristé i díky špatné spolupráci různých složek policie, unesli a zabili 11 izraelských sportovců, tentokrát vše probíhalo perfektně. Může se sice zdát, že povolání 2300 policistů bylo až přehnané, ale Němci díky tomu dokázali bezchybně koordinovat veškeré své akce.

Kaňkou na přístupu k celé události je jednání Angely Merkelové. Kancléřka, která měla jako první uklidňovat a povzbuzovat národ se dvacet hodin od začátku střelby vůbec nevyjádřila. Minimálně do půlnoci dokonce nikdo nevěděl, kde se nejmocnější žena světa nachází. Občané už pomalu kancléřce začali odpouštět příval migrantů, které nešťastně „pozvala“ a teď „Mutti Merkel“ udělá takovouto politicky amatérskou chybu. Dá se jen spekulovat, proč při pokusu o převrat v Turecku reagovala až z Mongolska a nyní téměř celý den nic.

Pro příště, protože bohužel příště určitě bude, by si měli všichni brát z Němců příklad. Jak v opatrném pouštění informací do médií, tak i v rétorice směrem k neznámým pachatelům. Skutečně existuje hodně lidí, kteří čekají pouze na signál, aby zaútočili na minoritu, kterou zrovna budou brát jako rizikovou. A v ten moment už bude pozdě mluvit o pochopení a porozumění. Mosty budou spáleny, navždy.