Nápad použít senátní kandidátku jako tolik probíranou trafiku Andreji Babišovi moc nevyšel. Každopádně ve smyslu starého rčení o vlkovi a koze, byla idea dobrá. Josef Váňa za několik let pochvalných slov o lídrovi hnutí ANO dostal svůj prostor v televizi a drobnou naději na novou kariéru a Helena Válková může svou kandidaturu považovat za odpustek za hnusné chování, kterého se k ní Babiš v minulosti dopouštěl.

Tak jako tak, účty jsou nyní vyrovnány. Rozhodně, pokud se na danou situaci podíváme optikou ministra financí. Své senátorské kandidáty sice nepodpořil, ale dal jim šanci. A to stačí. Zodpovědnost za neúspěch nesou sami. Všemocný přeci hned po krajských volbách přiznal, že se na své „koně“ vykašlal. Slíbená všímavost sice nepřišla, ale kdo by chtěl po Babišovi, aby plnil slovo a říkal pravdu.

Ti, kteří uspěli, mohou děkovat svému vůdci, ti kteří ne, musí také. Sami si můžou za nevyužitou šanci získat post, kterým by se udrželi ve vrcholné politice. Dříve se rozdávala místa v dozorčích radách, ale vicepremiér přeci není zastáncem starých pořádků a metod, pokud se nejedná o ty komunistické. Za zásluhy je v ANO nyní místo na kandidátce.

Andrej Babiš si rozhodně uvědomuje, že sázka na osobnosti typu Vlastimila Harapese nemá význam, ale proč si u voličů neudělat oko a nepochlubit se tím, jací známí lidé s ním souzní. Senátní volby tak posloužili odlišným způsobem, než ostatním stranám. Pro ANO byly jakousi selfpromotion, tedy reklamou sama sobě. Při nízké účasti se totiž dalo čekat, že k urnám dorazí především ti neotrlejší, kterým nevadí, že jsou stavěni před volbu tak často. Logicky tedy hlavně ti, kteří mají o svém politickém favoritovi jasno. A to se o voličích, kteří se rozhodli pro babišovce, říct nedá.