Krajské a senátní volby jsou tady. Dnes a zítra se občané vysloví k budoucímu směřování České republiky. Podlehnou populistickým vábničkám oligarchy, nebo vystaví mocenskému rozpínání Andreje Babiše stopku? Pokud se lidé před cestou do volebních místností pořádně zamyslí, co ve skutečnosti vicepremiér udělal dobrého pro jejich život a kdy naopak myslel jen na sebe a zisk svých firem, nutně musí nechat lístek patřící hnutí ANO doma na stole.
Babiš chce ovládnout minimálně pět hejtmanství a toto přání zřejmě není úplně z říše snů. Do volební kampaně totiž ministr financí investoval miliardy. Přitom tyto výdaje vůbec nezatížily jeho konto, protože probíhající megakampaň zaplatili daňoví poplatníci. Babiš rozdával ze státního rozpočtu. Koupil si část zdravotníků, horníků, učitelů a mnoho dalších občanů České republiky. Jak? Slibem. Stejně jako v roce 2013, kdy sliboval boj proti korupci a přerod státu na firmu.
Místy to skutečně vypadá, že druhá část plánu začíná Babišovi vycházet. Jen trochu zvrhlým způsobem. Šéf státní kasy totiž evidentně hodlá udělat z České republiky firmu, ale takovou, která bude patřit do jeho holdingu. Agrofert, který už vládne v zemědělství, by jako svou divizi převzal třeba Policii ČR, státní zastupitelství a postupem času, a za výrazné pomoci ministra Pelikána, i soudy.
Takhle si to miliardářovi voliči představovali? Ke všem snahám ovládnout obchodování se státem a vydělat tím další peníze přibylo i bezmezné schvalování dotací pro Babišovy firmy a vítězné tendry, „náhodou“ opět ve prospěch Agrofertu a firem patřících do tohoto často zmiňovaného holdingu. S těmito nestandardními postupy však přišla ještě další hrozba.
Babišovi neskutečně zachutnala moc a evidentně nechce přestat v nejlepším. K tomu je ovšem třeba umlčet všechny kritiky a lidi, kteří by v naplánované cestě mohli jakkoliv překážet. Vlastnictví médií v tomto úmyslu ministrovi financí velmi pomáhá, i když už spousta lidí prohlédla, že například Mladá fronta DNES a Lidové noviny nejsou objektivní a fungují jen jako stranické listy hnutí ANO.
Tato Babišova touha vládnout ovšem znamená především velké nebezpečí pro demokracii a svobodu u nás. Pro muže, který je velkým nepřítelem poslanecké sněmovny, již nazývá žvanírnou, a názory oponentů považuje za útoky na svoji osobu, není demokracie důležitá. Naopak, je otravná, zdržuje a musí se zadupat do země. Proto zavádí tolik příkazů, nachystal šmírovací nástroje pro likvidaci živnostníků a přemýšlí o koalici s komunisty. Babiš nechce řídit stát jako firmu proto, aby prosperoval. Tento model využívá pouze k tomu, aby všichni do budoucna byli jeho „zaměstnanci“. A v tom se mu dá částečně zabránit i v následujících dvou dnech.
